Zpravodajství


28.4.2017Aplikace WC kompas. Ulehčí hledání dostupných toalet

Časté a akutní návštěvy toalet jsou životní realitou řady pacientů s nespecifickými střevními záněty (IBD). Pomůže jim aplikace WC kompas.
Lidem s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou diagnóza významně ovlivňuje kvalitu života a způsobuje značná omezení. Jedním z nich je nutnost najít nejbližší toaletu prakticky kdykoliv a kdekoliv. Bohužel těch veřejných je nedostatek. Proto organizace Pacienti IBD vyvinula mobilní aplikaci WC kompas. Na základě GPS polohy vyhledá nejbližší dostupnou toaletu a pomůže tak nemocným i zdravým lidem rychle a důstojně vyřešit základní lidskou potřebu.
K vytvoření aplikace s online mapou dostupných toalet přivedly organizaci Pacienti IBD jejich každodenní zkušenosti. „Každý z nás se někdy ocitl v situaci, kdy na veřejnosti nutně potřeboval vyhledat toaletu. Zdravému člověku se to přihodí jednou za čas, ale pacienti s chronickými střevními obtížemi čelí této nepříjemnosti mnohem častěji, někteří i několikrát denně,“ vysvětluje pozadí vzniku aplikace WC kompas Lucie Laštíková, manažerka komunikace organizace Pacienti IBD. „I když online mapa toalet v mobilní i desktopové verzi nejvíce ulehčí každodenní pohyb po městě právě lidem s idiopatickými střevními záněty, využít ji může úplně každý. Například lidé se zdravotním postižením, maminky s dětmi či senioři,” dodává. Každý uživatel může sám přispět tím, že navrhne novou toaletu a stávající síť tak rozšíří, nebo ohodnotí ty, jež jsou v mapě zaneseny. Aplikace je zdarma dostupná pro chytré telefony v Google Play i App Store. Česká města se loni zapojila do zpřístupňování toalet
S online mapou a aplikací WC kompas je propojený i projekt WC karta, který vznikl v roce 2014. WC karty umožňují jejich držitelům požádat o zpřístupnění neveřejné toalety v případě akutní zdravotní komplikace či požádat o přednost ve frontě na toaletu veřejnou. Zažádat o ni mohou na základě lékařského potvrzení všichni pacienti s diagnózou chronického onemocnění střev, stomici, celiaci a lidé po operacích střev. Od počátku projektu jich Pacienti IBD vydali již 900.
V rámci projektu WC kompas Pacienti IBD v loňském roce oslovili celkem 94 měst a městských částí s žádostí o spolupráci. Cílem bylo otevřít toalety a zajistit pro pacienty vstup na městské toalety zdarma. Zapojilo se dohromady 23 měst a městských částí, přičemž 17 z nich zpřístupnilo toalety držitelům WC karet zdarma. Toalety pro veřejnost otevřela například i městská část Praha 7. „Jsme rádi, že jsme se mohli zapojit do projektu WC karet a pomoci tak pacientům s chronickým onemocněním střev zlepšit životní situaci a přispět tak k většímu pocitu jistoty při běžných pochůzkách po městě,“ říká Jan Čižinský, starosta MČ Praha 7.
Souběžně s městy Pacienti IBD také informovali 4 000 zdravotnických zařízení s ordinacemi praktických lékařů pro děti i dospělé a také gastroenterologické ambulance, aby mezi svými pacienty rozšířili povědomí o možnosti získat WC kartu, a tím i snadnější přístup k toaletám.
Co je příčinou IBD? Idiopatické střevní záněty (tzv. IBD – Inflammatory Bowel Diseases), mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou chronická imunitně podmíněná onemocnění, která postihují různé části trávicí trubice. Za posledních 20 let se počet pacientů s těmito onemocněními zdvojnásobil. V České republice je přes 42 000 pacientů s chronickými střevními záněty, přičemž ročně si diagnózu Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida vyslechne od lékaře zhruba 1 300 Čechů. „Příčina dosud nebyla jednoznačně objasněna. Zatím se shodneme pouze na tom, že vznik nemoci souvisí s chybnou reakcí imunitního systému na bakterie osidlující trávicí trakt. Rozvinout se může vlivem dědičnosti, ale i špatného životního stylu – včetně stresu a stravovacích návyků,“ vysvětluje gastroenteroložka MUDr. Petra Matějková, Ph.D., z pražského Sanatoria sv. Anny. Crohnova choroba i ulcerózní kolitida zpravidla propukají v mladém, produktivním věku a nejčastěji se projevují úpornými průjmy, bolestmi břicha, krví nebo hlenem ve stolici, hubnutím a vyčerpáním.
Mezi standardní léčbu v České republice patří podávání tzv. aminsalicylátů. Při nedostatečném účinku těchto léků či vysoké aktivitě nemoci se podávají kortikosteroidy, imunosupresiva a u nejtěžších případů se aplikuje velmi účinná biologická léčba.
IBD omezuje při práci téměř polovinu pacientů „I když onemocnění umíme správnou a včasnou léčbou zmírnit, nejde zcela vyléčit. Nemocným proto kompletně změní život, přímo ovlivňuje jejich pracovní možnosti a soukromí. Představuje velký nápor na psychiku,“ doplňuje Matějková. To potvrzují i výsledky nového průzkumu Život s IBD organizace Pacienti IBD . Podle průzkumu téměř 67 % pacientů trápí nejčastěji únava a slabost, 61 % průjmové stolice a 52 % trpí bolestmi břicha. Vyrážky se objevují zhruba u 21 % nemocných. Průzkum také ukazuje, že onemocnění omezuje při práci až 44 % pacientů, 39 % z nich muselo své nemoci dokonce přizpůsobit výběr zaměstnání. 46 % dotázaných v posledním roce zameškalo v práci z důvodu svého onemocnění 1 až 20 pracovních dní.
Zdroj: ČTK

28.4.2017Farmaceutickou továrnu v Jevanech koupil indický Serum Institute

Indická farmaceutická společnost Serum Institute, která je největší výrobce vakcín na světě, koupila nefunkční továrnu v Jevanech u Prahy. V budoucnu chce firma v areálu vyrábět vakcíny proti obrně.
Za nemovitost zaplatí Serum Institute americké společnosti Nanotherapeutics 72 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč). Na dalších 30 až 40 milionů eur vyjde investice do nového provozu, uvedl server Info.cz. Koupě továrny v Jevanech je teprve druhou zahraniční investicí Serum Institute od roku 2012, kdy indická farmaceutická firma koupila továrnu v Holandsku. „Tato akvizice zvýší naši produkci injekčních vakcín proti obrně čtyřnásobně až na 200 milionů dávek v roce 2019. Tím se dostaneme do čela producentů injekčních vakcín proti obrně na celém světě,“ řekl výkonný ředitel firmy Serum Institute Adar C. Poonawalla.
Společnost podle něj již uhradila 45 milionů eur. Zbytek transakce je splatný v příštím roce. Nyní nefunkční továrnu v jevanské části Bohumil postavila státní firma Sevac, která tam chtěla zpracovávat krevní plazmu. Dokončení areálu se ale stále prodlužovalo a také prodražovalo, takže si továrna na konci 90. let vysloužila přezdívku Bílý Temelín. Na rozdíl od jaderné elektrárny Temelína ale továrna na krevní plazmu přes investici za víc než 750 milionů korun nic nevyrobila.
Zdroj: EURO

21.4.2017Zdravotním sestrám zřejmě bude stačit nižší vzdělání než nyní

Zdravotní sestry zřejmě nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání, bude jim stačit střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy.
Změnu předpokládá novela zákona o nelékařských povoláních, kterou schválila Sněmovna. Poslanci chtějí v zákoně zakotvit rovněž podmínky pro povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny. Normu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.
Změna ve vzdělávání sester by měla nastat od září. Bude se týkat zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, kteří už studují. Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem.
Předloha by měla podle důvodové zprávy stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry. Podle ministra Miloslava Ludvíka (ČSSD) by díky změně mohl vzrůst počet všeobecných a dětských sester, kterých je nedostatek. K cílům normy patří i snazší návrat zdravotnických pracovníků, kteří byli dlouhodoběji mimo obor, zpět do zdravotnictví.
Pro předlohu hlasovalo 140 ze 157 přítomných poslanců. Proti byl jeden.
Uzákonění rozsahu vzdělání pro poskytovatele čínské medicíny prosadil předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Poukazuje na to, že v současnosti jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče není možné nijak ověřit. Podobně se do normy dostaly podle požadavku Davida Kasala (ANO) behaviorální analytici, jejich asistenti a technici. Obor souvisí s terapií pro lidi s poruchou autistického spektra.
Vládní znění novely naopak škrtá ze zákona arteterapii. Jitka Chalánková (TOP 09) ani Marek Benda (ODS) neuspěli s pozměňovacími návrhy na zachování podmínek odborné způsobilosti pro její poskytování. Ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění vypuštění arteterapie mimo jiné uvedlo, že od doby, co byla profese do zákona zakotvena, nezískal způsobilost k výkonu tohoto povolání ani jeden arteterapeut.
Na návrh zdravotnického výboru se mají zpřísnit podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře. Před nástupem do výjezdní skupiny by museli absolvovat roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo úseku akutního příjmu. Podle dalšího schváleného návrhu by se porodní asistentky nesměly starat o kojence, tedy o děti od 29. dne po narození. Poslanci poukazují na to, že se jedná o práci pro dětské sestry.
Vládní norma taky zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Zanikne rovněž kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva zdravotnictví neplnil dostatečně motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní.
Zdroj: ČTK

15.4.2017V ústavu loni udělali 79 transplantací kostní dřeně, dosud nejvíc

Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) loni udělal 79 transplantací kostní dřeně, což je nejvíce od roku 1986, kdy se kostní dřeň v ÚHKT transplantuje. Za celou dobu má na kontě 1273 transplantací kostní dřeně.
U příležitosti výročí 65 let od založení ÚHKT a 30 let od první úspěšné transplantace kostní dřeně to řekli zástupci ústavu, který je největším hematologickým centrem v Česku. Kostní dřeň transplantují lékaři i v nemocnicích v pražském Motole, Plzni, Hradci Králové, Olomouci a Brně. Celkově bylo v letech 1986 až 2015 uděláno 11.339 transplantací kostní dřeně. Zhruba ve dvou třetinách šlo o takzvané autologní transplantace, kdy je dárcem sám pacient. Ve zbývající třetině to byly transplantace od dárců, takzvané alogenní, kterých se nejvíce dělá právě v ÚHKT.
V ústavu je od roku 2014 program transplantací dřeně od příbuzných dárců, kteří jsou s pacientem napůl shodní v určitých genetických znacích. Ty jsou pro úspěch transplantace rozhodující, dříve byla požadována shoda aspoň osmi z deseti znaků. Napůl shodní bývají rodiče, děti a někteří sourozenci nemocného. Podle ředitele ÚHKT Petra Cetkovského bylo takových transplantací do konce loňského roku uděláno 35.
Program nabízí léčbu i pro pacienty, kteří vhodného dárce neměli. „Nová technika nám umožňuje nalézt dárce prakticky pro každého pacienta a umožní nám transplantaci i lépe načasovat,“ řekl lékař transplantační jednotky Jan Vydra. Podle něj je možné transplantaci zorganizovat během dvou až tří týdnů. „Můžeme tak transplantaci poskytnout všem, u kterých si myslíme, že jim pomůže,“ dodal.
„Tyto haploidentické transplantace začínají tvořit téměř polovinu našich dárců v porovnání s dárci nepříbuznými a očekáváme, že to procento se bude nadále zvyšovat. Takže je možné, že potřeba nepříbuzných dárců se bude postupně snižovat,“ uvedl vedoucí lékař transplantační jednotky ÚHKT Antonín Vítek.
Vhodný nepříbuzný dárce se vyhledává především v českých nebo mezinárodních registrech dárců. Podle Vítka je v registrech celosvětově asi 28 milionů dárců. ÚHKT nejčastěji získává dárce z Německa (asi v 58 procentech), poté z ČR (asi 19 procent).
ÚHKT byl založen 1. ledna 1952 jako jeden z výzkumných ústavů ministerstva zdravotnictví. Výsledky výzkumu, který se zaměřoval na transfuze, přípravu náhražek krevní plazmy a protišokových roztoků, měly sloužit především k omezení počtu obětí při válečných konfliktech. V dalších letech bylo vybudováno klinické oddělení a jednotka intenzivní péče.
Zdroj: ČTK

7.4.2017Osmdesátiny slaví onkolog Pavel Klener

Profesor Pavel Klener, který se narodil 9. dubna 1937, je uznávaný onkolog a hematolog, patří k českým průkopníkům chemoterapie. Byl také prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví ve vládě "národního porozumění".
Narodil se v Bratislavě a v roce 1961 promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. V 60. letech studoval hematologii také v Paříži, od 70. let se systematicky věnuje protinádorové chemoterapii. Jako lékař začínal na II. interní klinice Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. Později se stal přednostou Onkologické kliniky tamtéž. V letech 1994 až 2006 působil jako prorektor pro vědu na Univerzitě Karlově (UK). Od března 2002 do listopadu 2007 vedl Ústav hematologie a krevní transfuze, odvolán byl kvůli nesouhlasu s jeho sloučením s Všeobecnou fakultní nemocnicí. Působí jako profesor na 1. Lékařské fakultě UK.
Kromě lékařské praxe a vědecké odborné činnosti se Klener angažoval od 90. let také v politice. Jako kandidát Občanského fóra byl od prosince 1989 do června 1990 ministrem zdravotnictví. Na dva roky také červnu 1990 zasedl do lavic České národní rady. Jako poslanec se podílel na tvorbě nového zákona o vědě a o Akademii věd ČR. V letech 1992 až 1995 byl členem Občanské demokratické aliance.
V roce 2006 kandidoval do Senátu za Stranu zelených v Praze 12, o dva roky později za KDU-ČSL v Praze 1, v roce 2009 do Evropského parlamentu jako nezávislý za KDU-ČSL a v roce 2010 do obecního zastupitelstva Prahy 1. V roce 2003 dostal od tehdejšího prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy druhého stupně. V roce 2012 obdržel cenu Česká hlava za mimořádné vědecké výsledky.
Zdroj: ČTK

30.3.2017Von Behring - první nositel Nobelovy ceny za lékařství

Záškrt byl po staletí obávanou nemocí, na niž umíraly tisíce dětí. Smrtelnou přestal být díky bakteriologovi Emilovi von Behringovi, od jehož úmrtí uplyne 31. března 100 let.
Tento německý lékař, považovaný za jednoho ze zakladatelů imunologie, totiž objevil proti záškrtu sérum, jež působilo jako lék po propuknutí nemoci i jako ochranný prostředek. Za objevy na poli imunologie byla Behringovi v roce 1901 jako prvnímu v historii udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii.
Behring se narodil 15. března 1854 v německé obci Hansdorf (dnes polské Lawice) v chudé učitelské rodině. Kvůli nedostatku financí vystudoval jako stipendista medicínu na akademii vojenského lékařství v Berlíně, poté ale musel pět let zůstat u armády. Armádou byl vyslán do Polska, kde se zabýval výzkumem různých infekcí a na počátku 80. let 19. století studoval účinky jodoformu, dezinfekčního prostředku, na bakterie a jejich toxiny. Armádu jeho výzkumy zaujaly a von Behring byl odeslán do Bonnu k slavnému profesorovi Karlu Binzovi, který byl v té době jedním z nejlepších farmakologů.
V roce 1888 byl povolán do Berlína a nastoupil do Hygienického ústavu, kde několik let pracoval pod vedením Roberta Kocha, objevitele bacilu tuberkulózy. Kocha následoval i do Institutu pro výzkum infekčních nemocí, kde se sešli s další legendou, zakladatelem moderní chemoterapie, německým lékařem a bakteriologem Paulem Ehrlichem. V roce 1894 byl von Behring jmenován profesorem hygieny na univerzitě v Halle a následující rok odešel na stejnou pozici na lékařskou fakultu univerzity v německém Marburgu, kde působil po zbytek života.
Bacil záškrtu a jím produkovaný jed byl znám zásluhou jeho krajana a kolegy Friedricha Loefflera již od roku 1884. Na svůj největší objev přišel von Behring během studia imunity zvířat proti záškrtu a tetanu. Objevil úkaz, že v krvi koní se proti záškrtu vyvine v krvi antitoxin. Očkoval tak stále větší dávky toxinu do krve pokusných koní a získal tak sérum proti záškrtu.
S japonským kolegou Šibasaburem Kitasatem publikoval nejprve článek o vzniku imunity při onemocnění záškrtem a o protitetanové imunitě u zvířat a poté již popsal léčbu záškrtu pomocí krevního séra. Obávaná nemoc, hubící po staletí tisíce dětí, přestala být smrtelnou hrozbou, a to tím spíše, že Behringovo protizáškrtové sérum působilo nejen jako ochranný prostředek, nýbrž i jako léčivý prostředek po propuknutí nemoci.
Výsledky svého zkoumání poprvé předvedl v roce 1891 a následující rok již byla zahájena průmyslová výroba antitoxinů záškrtu. Úspěch mělo také podávání jeho séra proti tetanu u německých vojáků v první světové válce. V roce 1946 bylo zavedeno povinné očkování proti záškrtu a onemocnění téměř vymizelo.
V roce 1901 byl von Behring oceněn první Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu a byl také povýšen do šlechtického stavu, Založil si také vlastní společnost na výzkum a výrobu vakcín a sér, jejíž následovnice funguje pod jménem CSL Behring dodnes.
Od roku 1896 ženatý von Behring měl šest synů. Zemřel 31. března 1917 v Marburgu, dva týdny po svých 63. narozeninách. Myšlenka preventivně lidi ochránit před infekčními nemocemi je stará přes tisíc let. Zrodila se pravděpodobně v Číně a vyšla z poznání, že osoby, které onemocněly černými neštovicemi a přežily zůstaly v následující epidemii před nákazou ochráněny.
První typ očkování přivezla do Evropy manželka britského vyslance v Istanbulu lady Mary Montaguová poté, co se v roce 1715 sama utkala s neštovicemi. Přemluvila krále Jiřího I., aby očkování vyzkoušel na vězních a posléze jim udělil milost. Později si anglický venkovský lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které se nakazily kravskými neštovicemi, byly odolné i vůči pravým neštovicím. Vyrobil účinné očkování a 14. května 1796 úspěšně provedl na malém chlapci první aplikaci.
Dalším průkopníkem v oblasti očkování byl francouzský vědec Louis Pasteur, který v roce 1885 úspěšně použil u mladého chlapce, kterého pokousal vzteklý pes, oslabený virus vztekliny jako očkovací látku. Další očkovací látky již přineslo 19. století.
Zdroj: ČTK

30.3.2017Vláda odmítla normu hnutí ANO k elektronizaci zdravotnictví

Nesouhlasné stanovisko vlády dostali zákonodárci k předloze skupiny poslanců hnutí ANO, jež by měla v praxi umožnit vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.
Vyplývá to z výsledků dnešního jednání vlády. Podle podkladů pro ministry měl kabinet poukázat zejména na finanční dopady normy na státní rozpočet i na provozovatele zdravotních služeb. Návrh zákona řeší nejakutnější legislativní nedostatky v elektronizaci zdravotnictví, stojí v důvodové zprávě. Nynější právní úprava podle autorů předlohy v čele s předsedou sněmovního zdravotnického výboru Rostislavem Vyzulou brání nasazení technologií, které by zkvalitnily péči o pacienty, snížily zdravotnickým pracovníkům administrativní zátěž a přinesly by taky úspory.
Norma by podle předkladatelů umožnila digitalizaci nynější zdravotnické dokumentace a výměnu dat. Zajistila by také minimální standardy zabezpečení zdravotnické dokumentace, která by byla vedena v elektronické podobě. Podle vládních legislativců však nepojímá elektronizaci zdravotnictví celkově.
„Obsahuje pouze dílčí úpravu spočívající ve vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, ovšem již neupravuje další, na to navazující otázky, například v souvislosti s likvidací listinné zdravotnické dokumentace převáděné do elektronické podoby,“ napsali v předběžném stanovisku.Návrhem samostatného zákona by také vzniklo Národní centrum elektronického zdravotnictví, jež by mělo na starosti zejména koordinaci činností v této oblasti a strategické materiály.
Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna schválila normu zrychleně už v úvodním kole. Navzdory tomu je ale spíše nepravděpodobné, že by dolní komora stihla předlohu projednat do podzimních voleb.
Zdroj: ČTK

30.3.2017ÚOHS schválil fúzi na trhu laboratorních vyšetření

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil prodej jednoho z největších tuzemských poskytovatelů laboratorních služeb AeskuLab a diagnostické skupiny Alpha Medical švýcarské firmě Unilabs.
Rozhodnutí je už pravomocné, řekl mluvčí úřadu Martin Švanda. Obě firmy dosud patřily do skupiny Mid Europa Partners. ÚOHS posuzoval oblast poskytování laboratorních služeb, zejména diagnostických laboratorních vyšetření. Mid Europa Partners, investor v oblasti soukromého kapitálu zaměřená na trhy střední a jihovýchodní Evropy, získala firmu Alpha Medical stejně jako AeskuLab Holding v roce 2012 od česko-slovenské investiční skupiny Penta.
Alpha Medical loni zdvojnásobila roční počet laboratorních vyšetření na zhruba 55 milionů testů. Firma rovněž navýšila počet zaměstnanců o zhruba 550 na více než 1550. AeskuLab Holding má 25 laboratoří, 80 odběrových míst a 1200 zaměstnanců. Skupina Aeskulab provádí ročně více než 21 milionů vyšetření. Podle údajů ve Sbírce listin hospodařil holding v roce 2013 s čistým ziskem 270 milionů korun.
Unilabs, kterou vlastní finanční skupina APAX, je celoevropský poskytovatel laboratorních služeb působící ve více než 12 zemích. Sídlo společnosti je v Ženevě.
Zdroj: ČTK

23.3.2017V Brně zkoumají vliv jógy na poruchy paměti starší generace

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zkoumá vliv jógy a meditace na poruchy paměti a demenci starší populace.
V tiskové zprávě to sdělila mluvčí nemocnice Petra Veselá. K výzkumu využívá 30 dobrovolníků, kteří v osmi týdnech absolvují meditační techniky, ale i různé testy. Podle lékařky Kateřiny Sheardové jóga pomáhá lidem zbavit se stresu a úzkosti, což jsou rizikové faktory demence.
Podle Sheardové má v ČR asi 330.000 seniorů nad 65 let, což je asi pětina, mírnou kognitivní poruchu, čili poruchu paměti nebo poznávacích funkcí. Takový člověk má s pamětí, soustředěním a orientací o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. „Dalších minimálně 150.000 lidí trpí demencí a velikost obou skupin neustále roste,“ uvedla Sheardová.
Proto výzkumníci hledají možnosti, jak oddálit nástup onemocnění a zmírnit jejich průběh. Jednou z metod je meditace. „Vybrali jsme 30 dobrovolníků z pacientů účastnících se naší studie o stárnutí mozku. Absolvují osmitýdenní program, který využívá techniky v mnohém shodné s klasickou jógou. Trénink vede zkušený instruktor,“ uvedla Sheardová, která vede brněnskou část studie o stárnutí mozku.
Podle ní účastníci také třikrát absolvují podrobné vyšetření zaměřené na kognitivní funkce, stres, úzkost a depresivitu a stav imunitního systému. „Poprvé před zahájením meditačního programu, druhé týden po jeho skončení a poslední půl roku po skončení,“ doplnila. Čekají je paměťové testy, testy pozornosti, na úzkost a depresivitu a vyplní dotazník s otázkami odhalujícími kvalitu jejich života. Ze vzorků krve odborníci analyzují jejich imunitních profil a z analýzy slin úroveň jejich stresu. „Jóga je prevencí proti mnoha nemocem. Pomáhá zbavit se stresu a úzkostí, což jsou rizikové faktory demence. Pomáhá i při léčbě mírných kognitnivních poruch a demence, protože mírní psychické příznaky a zabraňuje jejich rozvoji. Společně s tělesným pohybem má vliv na prevenci rozvoje poruch paměti,“ doplnila Sheardová.
Zdroj: Alzheimer centrum Průhonice

30.3.2017CzechMed: Většina nemocnic soutěží jen na cenu, má to rizika

Praha - Většina nemocnic při zadávání veřejných zakázek používá jako hlavní kritérium nejnižší cenu. Vyplývá to z průzkumu České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) mezi nákupčními nemocnic. Podle některých expertů může nejnižší vysoutěžená cena znamenat vysoké provozní či následné náklady, může také diskriminovat kvalitnější dodavatele. Uvedli to dnes na konferenci o kvalitě zakázek ve zdravotnictví.
Podle průzkumu CzechMed polovina nemocnic používá nejvýhodnější cenu jako jediné kritérium výběru dodavatele. Dalších 40 procent nemocnic přikládá ceně více než 70procentní váhu. Podle prezidenta CzechMed Miroslava Paláta přitom většina nemocnic může zadávat i podle jiných kritérií. "Nicméně stále panuje jakási obava, která v praxi bohužel přináší to, že cena tvoří rozhodující a často jediné kritérium při veřejném nakupování ve zdravotnictví," uvedl Palát. CzechMed v průzkum získal odpovědi od 35 nemocnic. Celkem bylo v ČR v roce 2015 podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 155 nemocnic akutní péče.
Nemocnice zpravidla argumentují tím, že jejich hlavním úkolem je léčit pacienty a že nemají dostatek pracovníků, kteří by se zadáváním zakázek podle kvalitativních kritérií zabývali. "Je to pravda, soutěžit na cenu je pro zadavatele jednodušší," uvedl vedoucí oddělení veřejných zakázek Fakultní nemocnice Plzeň Matěj Novák. Podle brněnského nemocničního ombudsmana Martina Hájíčka často chybí vůle dělat zakázky jinak.
V případě výběrového řízení, kdy jediným kritériem výběru je cena, podle ředitele odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jana Michálka je mnohem složitější kvalitně napsat zadávací dokumentaci. "Hrozí, že v případě nepřesně stanovených požadavků bude za nejlepší cenu nabídnuto zboží nebo služba, se kterou zadavatel nebude spokojen. Při úzce definovaných parametrech kvality zase hrozí, že bude soutěž napadena neúspěšným uchazečem a podmínky mohou být označeny jako diskriminační," uvedl Michálek. Problémy s kvalifikačními požadavky v zadávací dokumentací ministerstvo zdravotnictví řešilo například při tendru na provozovatele letecké záchranné služby, kde byla hlavním kritériem také nejnižší cena.
Maroš Holodňák ze společnosti KPMG řekl, že nejnižší cena nemusí znamenat nejnižší celkové náklady. Výdaje navíc si může vyžádat například školení zaměstnanců kvůli nákupu nové technologie, nutnost zaměstnat dalšího pracovníka, vysoké provozní náklady či náklady na servis. Nejnižší cena podle něj také nebere v potaz spolehlivost dodavatele. "Myslím si, že nejnižší cena je diskriminační. Firma, která je inovativní, nemůže být nejlevnější. Diskriminuji tím kohokoliv, kdo má trochu lepší řešení, kdo inovuje," poznamenal Holodňák.
Zdroj: ČTK

21.02.2017Vedení a vydávání zdravotnické dokumentace

Musí i čistě soukromé zařízení, které nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, vést řádně pacientovu zdravotnickou dokumentaci? Kdy ji musí pacientovi vydat?
OTÁZKA TÝDNE:
Musí i čistě soukromé zařízení, které nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, vést řádně pacientovu zdravotnickou dokumentaci? A musí ji pacientovi vydat, pokud chce změnit lékaře nebo by chtěl svůj případ zkonzultovat jinde?
ODPOVĚĎ:
Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci pacienta je uložena každému poskytovateli zdravotních služeb bez ohledu na to, zda má, nebo nemá uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Skutečnost, že nemá smlouvu uzavřenu, znamená pouze to, že nemůže poskytnuté zdravotní služby vykazovat k úhradě pacientově zdravotní pojišťovně a pacient si je tedy plně hradí. Každý poskytovatel zdravotních služeb ale musí disponovat oprávněním k poskytování zdravotních služeb (o udělení tohoto oprávnění rozhoduje příslušný krajský úřad) a musí dodržovat platné právní předpisy.
Pro oblast zdravotnictví je jedním ze základních právních předpisů zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). V něm je mj. řešena i problematika zdravotnické dokumentace včetně jejího vedení, nakládání s ní, nahlížení do dokumentace a pořizování výpisů, opisů a kopií z ní. Přesná specifikace obsahu zdravotnické dokumentace jako takové a náležitostí jejího vedení včetně dob uchovávání je pak předmětem vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Současně lze doplnit, že příslušný správní orgán může dokonce pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel zdravotních služeb nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu se zákonem o zdravotních službách nebo jiným právním předpisem.
Podle zákona o zdravotních službách je každý lékař povinen předat vždy zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu praktickému lékaři pacienta (to se řeší většinou tím, že příslušnou zprávu dostane pacient a sám ji má předat dál). Je ale také povinen předat jinému lékaři potřebné informace o zdravotním stavu pacienta, které jsou nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb. Rovněž je povinen zajistit, aby jinému lékaři nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné.
Ať už v rámci přechodu k jinému lékaři nebo pro potřeby konzultace u jiného odborníka tedy musí být předány potřebné informace – pacient ovšem neobdrží zdravotnickou dokumentaci jako takovou. Má však plné právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace, a pokud si z ní nepořídí výpis či kopie sám, může o ně požádat daného poskytovatele zdravotních služeb. Ten mu pak musí výpis nebo kopii pořídit do 30 dnů od obdržení žádosti. Poskytovatel zdravotních služeb má právo za to požadovat úhradu, ale jen ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace. Ceník musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům.
Pokud má pacient s nesmluvním poskytovatelem zdravotních služeb problémy popsané v dotazu, měl by se obrátit na jeho vlastníka, případně na zřizovatele.
Zdroj: ČTK

20.02.2017Tripartita se bude zabývat personální situací ve zdravotnictví

Počet pracovních úvazků lékařů v Česku v posledních letech roste, naopak ubývá úvazků zdravotních sester.
Lékaři přibývají především v akutní péči, ale ubývají v následné lůžkové péči, kde jsou celkově nižší mzdy a platy. Zdravotní sestry naopak odcházejí z lůžkové péče do ambulancí, mezi roky 2010 a 2015 ubylo v akutní lůžkové péči 1530 úvazků a v ostatní lůžkové péči dalších 478 úvazků sester. Vyplývá to z materiálu, který připravil Ústav zdravotnických údajů a statistiky (ÚZIS) a který v pondělí projedná tripartita.
Zatímco v roce 2010 bylo v českém zdravotnictví 38.653 úvazků lékařů a 6993 úvazků stomatologů, o pět let později už to bylo o 2637, respektive o 584 úvazků více. U sester je opačný trend, v roce 2010 statistici evidovali 83.967 úvazků, o pět let později už to bylo o 1279 úvazků zdravotních sester méně. Celkově bylo v roce 2015 ve zdravotnictví 211.909 úvazků zdravotnických pracovníků. Počet úvazků nevypovídá přesně o počtech pracovníků. Například někteří lékaři totiž pracují na zkrácené úvazky nebo mají částečné úvazky na více pracovištích. Dohromady mohou mít lékaři na více pracovištích až 1,2 úvazku.
Podle ÚZIS i ministerstva zdravotnictví v Česku zřejmě není nedostatek lékařů, ale mnozí z nich nechtějí pracovat v malých obcích. „Problém zřejmě netkví v nedostatku lékařů jako takovém, ale spíše v jejich nerovnoměrném rozložení v rámci území ČR, kdy se nedostatek projevuje zejména v menších obcích,“ napsala mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Zdroj: ČTK

17.02.2017Agel chce v pražských Malešicích postavit novou nemocnici

Společnost Agel, která v Česku i na Slovensku provozuje zdravotnická zařízení, chce ve východní části Prahy postavit novou nemocnici. Koupila už pro ni pozemek. Investice by měla přesáhnout miliardu korun.
V současnosti Agel zpracovává projekt. Na dotaz, kdy by nemocnice měla začít fungovat, mluvčí uvedla, že „v řádu několika málo let“. Vybudování nemocnice na zelené louce není v Česku obvyklé, podle Agelu se tak stalo naposledy před více než 30 lety. „Naším záměrem není stavět konkurenci stávajícím nemocničním zařízením. Naopak, náš realizační tým připravuje projekty, podle kterých bude nová nemocnice komplementem ke stávající síti fakultních nemocnic,“ uvedl předseda představenstva společnosti Agel Milan Leckéši. Kterými specializacemi chce Agel nemocniční síť v metropoli doplnit, neuvedl. Agel v současnosti v hlavním městě provozuje dvě polikliniky.
Nejblíže k lokalitě Malešic, kde má nemocnice vyrůst, leží zřejmě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která nabízí širokou škálu zdravotní péče. Mluvčí později doplnila, že se pozemek nachází u Malešického parku. Od něj je to do vinohradské nemocnice zhruba tři kilometry.
V Praze je šest velkých nemocnic, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, dále vojenská nemocnice, Nemocnice Na Františku, která patří Praze 1, a Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Lůžková oddělení mají i některá soukromá zařízení a kliniky.
Skupina Agel je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Kromě České republiky skupina působí od roku 2006 i na Slovensku. Skupina zaměstnává téměř 11.000 lidí. V České republice provozuje kromě 11 nemocnic také polikliniky, síť lékáren, laboratoře, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. V roce 2015 měla skupina konsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním 740,8 milionu korun. V roce 2014 to bylo 630,4 milionu korun.
Zdroj: ČTK

15.02.2017Zeman podepsal protikuřácký zákon

Prezident Miloš Zeman podepsal takzvaný protikuřácký zákon. Od 31. května bude platit absolutní zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Norma možná skončí u Ústavního soudu, napadnout ji chce místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
Prezident svůj podpis avizoval už v lednu. V minulosti několikrát řekl, že tak učiní kvůli tomu, že je jako kuřák ve střetu zájmu.
Senátor Kubera dnes ČTK řekl, že administrativní záležitosti spojené s podáním ústavního podání, mezi něž řadí i sbírání potřebných senátorských podpisů, bude řešit na nejbližší schůzi horní komory Parlamentu. Schůze začne 8. března.
Norma má zavést také zákaz kouření i na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Tyto cigarety budou podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) povoleny naopak v kavárnách, barech i restauracích. Výjimku budou mít i vodní dýmky. Kritikům zákazu se nepovedlo prosadit zachování oddělených kuřáckých prostor v restauračních zařízeních.
Zákon zakazuje rovněž prodej cigaret v automatech, nelze-li vyloučit jejich zakoupení osobami mladšími 18 let. Návrh počítá se sankcemi ve formě zákazu činnosti až na dva roky za porušení zákazu prodeje cigaret mimo vybraná místa nebo osobě mladší 18 let, případně za prodej alkoholu podnapilému člověku. Také toto ustanovení bylo předmětem námitek, že hospodští nebudou mít možnost podnapilost zjišťovat.
Norma podle ministra rozšiřuje okruh míst, kde bude zakázán prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a alkoholických nápojů, například o pojízdné prodejny. Zákon rovněž zvyšuje sankce za prodej tabákových výrobků a alkoholu. Například v případě prodeje cigaret dětem vládní předloha počítá až s dvoumilionovou sankcí. „Navrhované sankce mají působit především preventivně před porušováním povinnosti. Cílem není trestat,“ zdůraznil v lednu ministr.
Zdroj: ČTK

10.02.2017Vznikl Institut pro elektronizaci zdravotnictví

Společnosti Nordic Investors, Mediware a CECG zastřeší devět projektů, více než 2,9 mil. klientů, 21 tisíc zdravotnických pracovníků a 8,7 tisíce poskytovatelů zdravotní péče zapojených v systému elektronické zdravotní knížky a nadstavbových modulech eHealth platformy.
Posláním institutu je podpora elektronizace zdravotnictví, zvyšování zdravotní gramotnosti a zjednodušení orientace občana v péči o zdraví. K realizaci svého poslání bude institut kromě odborníků ve správní radě využívat i služeb odborné komise složené ze špiček klíčových oborů medicíny. „Úspěšně pokračujeme v úsilí elektronizovat tuzemské zdravotnictví. Jsme velmi rádi, že ve správní radě institutu zasednou opravdové špičky oboru, prof. Jan Pirk, prof. Vladimír Beneš a prof. Pavel Kolář. Předsedou správní rady bude Jiří Potůček, jenž je de facto zakladatelem moderního pojetí telemedicíny v České republice,“ říká Jan Petřík, partner Nordic Investors.
Stěžejním projektem institutu je systém Zdravel, který bude k širšímu využití připraven v dubnu. Půjde o několik aplikací založených na komplexní eHealth platformě v oblasti ukládání a evidence zdravotních dat pacientů, telemedicíny a sportovních aplikací.
Skupina Mediware se stává technologickým zakladatelem a partnerem Institutu pro elektronizaci zdravotnictví. Poskytuje zázemí více než 30 vývojářů a do institutu vkládá i několik funkčních projektů v oblasti personalizované medicíny, optimální farmakoterapie a telemedicíny.
„Máme dost důvodů věřit, že na trh přineseme skutečně špičkový produkt, který vzniká za soukromé peníze a díky našemu dlouholetému know-how. Jsem rád, že Mediware a Nordic Investors spolupracují na aplikacích, které mají ambice zachraňovat lidské životy,“ říká Jiří Potůček, spolumajitel skupiny Mediware.
Zdroj: zdravi.euro.cz

20.01.2017Senát schválil protikuřácký zákon

Senát Parlamentu ČR na svém jednání 19. 1. 2017 schválil návrh tzv. „protikuřáckého zákona“.
„Vyhlašuji 30. května 2017 dnem posledního típnutí. Jsem opravdu velmi rád, že Senát projevil zdravý rozum a náš návrh protikuřáckého zákona podpořil. Vítězí tak zájmy ochrany zdraví nás všech, což kvituji s potěšením nejen jako ministr zdravotnictví, ale i jako zodpovědný občan a otec rodiny. Věřím, že i pan prezident připojí svůj podpis pod tuto normu,“ uvedl po schválení zákona ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, který prosazení tzv. protikuřáckého zákona od počátku svého ministerského mandátu řadil mezi své priority.
„Chci, abychom své děti a ideálně všechny lidi v naší zemi naučili vnímat, že zodpovídají za své zdraví. Aby se pro ně ochrana zdraví před účinky tabákových výrobků a alkoholu stala normálním návykem, stejným jako třeba mytí rukou,“ dodal ministr Ludvík.
Cílem normy je posílení ochrany před škodami působenými nejen tabákem, ale i alkoholem a dalšími návykovými látkami. Prioritním je v tomto ohledu zvýšení ochrany veřejného zdraví, zejména pokud jde o děti a mladistvé, a zároveň též zaměření se na snížení dopadů škod působených návykovými látkami.
Stěžejní opatření zákona:
Zákaz kouření
v restauračních zařízeních (kavárny, bary apod.) bez výjimek v podobě stavebně oddělených prostor nebo kuřáren (zákaz by se však netýkal kouření vodních dýmek)
i na nekrytých zastávkách, nástupištích veřejné dopravy
v zoologických zahradách, ovšem s výjimkou vnějšího vyhrazeného prostoru pro kouření
i nadále ve vnitřních prostorech zdravotnických zařízení (s výjimkou možností kuřárny na uzavřeném psychiatrickém oddělení apod.), původní zákaz kouření ve vnitřních prostorech zdravotnických zařízení byl ale rozšířen také na prostory související s provozem tohoto zařízení - typicky tedy přilehlé chodby před ordinacemi nebo nemocniční čekárna.
Nadále by platil úplný zákaz kouření ve vnitřních i vnějších prostorech všech typů škol, tedy i vysokých škol. Zákaz kouření a užívání elektronických cigaret na veřejných prostranstvích v okolí škol bude moci zavést obec obecně závaznou vyhláškou.
Úplný zákaz kouření by se vztahoval také na vnitřní zábavní prostory a na prostory, které k zábavě primárně neslouží, ale koná se v nich např. ples, diskotéka, výstava nebo koncert. Může to být například koncert ve staré tovární hale, nebo diskotéka v multifunkčních prostorech obce. Vždy po dobu konání akce by platil nově úplný zákaz kouření.
Výjimky ze zákazu kouření
V nákupních centrech a na mezinárodních letištích i nadále budou moci být tzv. kuřárny, ale při splnění určitých podmínek.
Užívání elektronických cigaret bude zakázáno všude tam, kde zákon zakazuje kouření (na zastávkách veřejné dopravy, ve školách, dětských hřištích, divadlech…), s výjimkou provozoven stravovacích služeb (restaurace, kavárny atd.), prostoru zoologické zahrady a stavebně oddělených kuřáren tam, kde je zákon povoluje.
Zákaz kouření podle tohoto návrhu zákona se netýká budov věznic, s výjimkou jejich případných veřejnosti volně přístupných vnitřních prostor.
Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který nahradí zákon č. 379/2005 Sb., tedy tzv. „protikuřácký zákon“, musí nyní ještě podepsat prezident republiky. Pokud se tak stane, nový zákon by mohl nabýt účinnosti k 31. květnu 2017.
Zdroj: euro.cz

19.01.2017Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR.
Vědci vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl v rozhovoru.
Výrazně by tak pomohla například při léčbě rakoviny ale i jiných závažných onemocnění. Výsledky výzkumu byly v těchto dnech publikovány v prestižním časopise Angewandte Chemie.
Fluorescenční (světélkující) sondy umožňují přímo sledovat biologické procesy a konkrétní biomolekuly. Obzvláště důležité jsou podle vědců takové látky, které začnou reagovat na světlo tehdy, když dorazí na místo určení a spojí se s určitým biologickým terčem.
Vývoj látek s fluorescenčními vlastnostmi je ale obtížný a pro jejich přípravu je často zapotřebí složité chemické syntézy. Zjednodušení celého procesu je jedním z důležitých cílů současného chemického výzkumu. Díky „barevné metodě“ tak mohou vědci označovat také různé buněčné organely, jako jsou mitochondrie, které hrají zásadní roli v mnoha vnitrobuněčných procesech.
„Je dobré vědět, kde léčivo působí a často se to neví. Často dochází k tomu, že se léčivo váže na nějaká místa, kam nemá. To právě způsobuje to, že dochází k různým vedlejším účinkům,“ popsal současnou praxi Vrábel.
Pokud by se ukázalo, že se léčivo nenachází jen v konkrétní struktuře buňky, je možné ho chemicky upravit tak, aby směřovalo přímo tam, kde pacienta vyléčí a tím by se zmírnily vedlejší účinky a zefektivnila léčba. Metoda je ovšem ve fázi základního výzkumu, proto ji chce Vrábelův tým ještě dále zlepšovat.
Ústav organické chemie a biochemie je jedním z nejznámějších akademických pracovišť, které úspěšně uplatňuje svůj výzkum v praxi. Příjmy z patentů již zesnulého chemika Antonína Holého tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Spolupracuje s americkou firmou, která vyrábí díky výzkumu Holého léky na HIV nebo žloutenku typu B. „Na patenty zatím nemyslíme,“ dodal Vrábel.
Vlastní výzkumnou skupinu Vrábel vede od roku 2014. Loni získal prestižní pětiletý startovací grant s dotací 1,4 milionu eur, který udělila Evropská výzkumná rada (ERC).
Zdroj: ČTK

16.01.2017Ministr zdravotnictví odmítá nařčení ze střetu zájmů

Jak uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, necítí se kvůli zákonu o léčivech ve střetu zájmů.
„Na 31. ledna 2017 je zařazen na program jednání Sněmovny zákon o léčivech tak, jak jej upravil a poslancům vrátil Senát. Již při čtvrtečních interpelacích jsem vysvětloval otázku údajného střetu zájmů, do kterého mě v souvislosti s tímto zákonem má stavit fakt, že má manželka pracuje na řadové pozici jedné z firem obchodujících s léčivy.
Fakta jsou následující: Znění zákona připravovalo ministerstvo pod vedením mého předchůdce Svatopluka Němečka. Ve chvíli mého nástupu do úřadu, tedy v prosinci roku 2016, byl zákon už daleko za bodem, kdy by do něj mohl ministr zasáhnout, o čemž svědčí i fakt, že ho v polovině prosince 2016, tedy zhruba 14 dnů po mém nástupu do funkce, vrátil Senát poslancům s pozměňovacími návrhy. Tisková zpráva o této události je od poloviny prosince vyvěšena na webu ministerstva (http://www.mzcr.cz/dokumenty/zakon-o-lecivechktery-ma-za-ukol-omezit-reexporty-lekuse-po-projednani-senat_13125_3438_1.html).
Změny, které Senát provedl, se nijak netýkají reexportů nebo čehokoli, co by byť jen vzdáleně souviselo s mou osobou na pozici ministra zdravotnictví, se zaměstnáním mé manželky, nebo snad, jak se někteří snaží dovodit, s dodávkami léčiv pro FN Motol.
Jako ministr zdravotnictví podporuji pozměňovací návrh k ust. § 77 odst. 1 písm. h) zákona o léčivech, jak jej schválil Senát. Tato změna se totiž týká povinnosti dodávek od distributorů do lékáren. Senátoři tak reagovali na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který upozornil na zjevný nesoulad Sněmovnou schváleného znění s právní regulací hospodářské soutěže. Senátem schválený pozměňovací návrh pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodnotí jako souladný s právem.
Senátem navržená podoba daného ustanovení nadále nařizuje distributorům dodávat léky do lékáren za účelem zajištění potřeb pacientů, a to bez zbytečného odkladu, což je standardní právní formulace značící, že když distributor má lék k dispozici, musí jej bezodkladně do lékárny dodat.
Zdroj: euro.cz

05.01.2017Protikuřácký zákon by měl Senát podle výboru schválit beze změn

Protikuřácký zákon by měl Senát schválit podle doporučení výboru pro veřejnou správu beze změn.
Hlasování výboru pro veřejnou správu ale bylo těsné. Předlohu, která zavede zejména úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních, projednají ještě také zdravotnický a ústavně-právní výbor. Horní komora se bude normou zabývat na schůzi za dva týdny.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) před senátory zdůraznil, že norma má chránit zejména děti a mladistvé, a také zaměstnance v pohostinství. Naopak například podle zpravodaje Ivo Valenty (za Stranu soukromníků) nepřiměřeně zasahuje do soukromého vlastnictví. Předseda klubu ODS Miloš Vystrčil soudí, že by se mělo jít cestou výchovy příkladem, ne příkazem. Upozornil na to, že zákazy kouření porušují i někteří ústavní činitelé, včetně prezidenta Miloše Zemana.
Vystrčil připomněl i ustanovení, které zakáže kouření v zoologických zahradách vyjma vymezených míst. „Co botanické zahrady a parky?“ tázal se. Jan Horník (STAN) se obává rušení nočního klidu před restauracemi a také nepořádku z nedopalků. „Protikuřácký zákon na to absolutně nemyslí,“ poznamenal.
Normu ve výboru podpořilo ve sněmovním znění šest z 11 přítomných členů, dva byli proti a tři se hlasování zdrželi. Výbor už nerozhodoval o úpravách navrhovaných Valentou, které by restauratérům například umožnily zřizovat kuřárny bez obsluhy a zrušily by zákaz prodeje alkoholu lidem, kteří už jsou jím zjevně ovlivněni, a lidem, u nichž by bylo možné předpokládat, že následně budou třeba řídit automobil.
„Hospodský nemůže předvídat následné chování zákazníka,“ tvrdí Valenta, jenž by navíc chtěl odložit účinnost normy z konce letošního května na začátek příštího roku. Úpravy bude moci uplatnit na plénu.
Zdroj: ČTK

05.01.2017Počet lidí s demencí se od r.1990 zdvojnásobil, přesáhl 150.000

V Česku postupně přibývá lidí, kteří trpí demencí. Od roku 1990 se počet nemocných zdvojnásobil, překročil už 150.000.
V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180.000 a v polovině století pak ještě o 200.000 víc. Důvodem je stárnutí společnosti. Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které vydala Česká alzheimerovská společnost. Péče o nemocné ale v Česku proti vyspělým zemím zaostává.
„Riziko onemocnění demencí narůstá s věkem. Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým přibývajícím rokem výskyt nemoci přibývá,“ uvádí zpráva.
Alzheimerova nemoc, kterou popsal v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer, narušuje část mozku a bývá nejčastější příčinou demence. Člověk je zmatený, zhoršuje se jeho myšlení, vyjadřování, paměť i úsudek, mění se osobnost. V posledních stadiích choroby není pacient schopen se o sebe postarat. Podle výzkumů riziko vzniku onemocnění může snížit zdravý životní styl - cvičení fyzické i duševní a změna jídelníčku. Vyléčit se nemoc nedá, léky ji mohou ale zbrzdit.
Podle výpočtů a odhadů odborníků demence v Česku trápí každého druhého člověka nad 90 let, každého pátého nad 80 let a každého třináctého nad 65 let. Dvě třetiny nemocných tvoří ženy. Dožívají se vyššího věku než muži.
Lidé nad 65 let tvoří nyní téměř pětinu obyvatel republiky, podle údajů Českého statistického úřadu jich bylo přes 1,9 milionu. Osob nad 90 let žilo v Česku přes 43.000. Podle nejnižších propočtů statistiků by v roce 2030 mohlo v zemi být přes 2,4 milionu lidí nad 65 let a přes 720.000 lidí nad 80 let, podle vysoké varianty by to bylo přes 2,5 milionu osob nad 65 let a přes 800.000 nad 80 let. V polovině století by mohlo mít osmdesáté narozeniny za sebou skoro 1,2 milionu lidí a pětašedesátiny přes 3,3 milionu mužů a žen. Stoletých by mohlo být kolem 20.000. Nízká varianta počítá s 2,9 milionu pětašedesátiletých a starších, téměř 945.000 lidmi nad 80 let a zhruba 9500 stoletými. Podle expertů je přibývání lidí ve velmi vysokém věku nejvýraznější demografickou změnou.
Podle České alzheimerovské společnosti není péče v Česku provázaná, část ji poskytuje zdravotnictví a část sociální služby. Dlouhodobá zdravotně-sociální péče v ČR zatím stále neexistuje. Zatímco v Německu podle odhadu expertů potřebné služby dostává čtvrtina pacientů, v Rakousku třetina a ve Švédsku téměř polovina, v ČR necelá desetina. „Pokud bychom chtěli v ČR nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit,“ uvádí zpráva.
Zdravotní péči podle ní využívá asi čtvrtina lidí s demencí. Demencí trpí také zhruba pětina obyvatel domovů pro seniory. Zájem o osobní asistenci, odlehčování či stacionáře je obrovský, mnohá zařízení mají pořadníky. Situace se v jednotlivých regionech liší. Kapacita nabídky, kterou poskytují kraje, neziskové či církevní organizace i soukromníci, se zvyšuje jen pomalu.
O zhruba 100.000 lidí se pak stará rodina či známí. Podle odborných zjištění o každého člověka s demencí pečují dva až tři příbuzní, přátelé či sousedé. Denně zajišťují až deset hodin péče.
Podle zprávy zdravotní pojišťovny na léčbu ročně vydají kolem 430 milionů korun. Celkové náklady na řešení potíží s demencí se odhadují na procento HDP ročně.
Vláda loni v únoru schválila národní plán opatření pro Alzheimerovu nemoc a podobná onemocnění do roku 2019. Podle dokumentu je potřeba zlepšit přístup pacientů k péči a včas stanovovat diagnózu. Lékaři by měli při preventivních prohlídkách seniorů vyšetřovat i jejich kognitivní neboli poznávací funkce. Změnit by se měla podpora pečujících, počítá se s případnou novou dávkou. Stát by měl také podpořit vznik odborných center.
Ministerstvo práce nyní připravilo novelu o sociálních službách. Návrh upravuje vznik ošetřovatelských domů, kde by lidé měli sociální i zdravotní péči.
Počet lidí s demencí ve vybraných letech a předpokládaný vývoj:
Rok Počet
1960 49.000
1990 79.000
2005 105.000
2014 153.000
2020 183.000
2050 383.000
Zdroj: Zpráva o stavu demence České alzheimerovské společnosti

07.12.2016Corriere della Sera: Vědci vytvořili umělou krev v prášku

Umělé červené krvinky tvoří suchý prášek, který se smíchá s vodou a může sloužit pro naléhavé potřeby za války.
Tým vědců z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis vytvořil novou umělou krev v prášku, která, když se rozpustí ve vodě, může pomoci zachránit tisíce životů ve válečných zónách nebo při živelných katastrofách, kde jsou transfúze velmi obtížné. Studii nazvanou ErythroMer vědci představili na zasedání Americké společnosti pro hematologii. První testy umělé krve v prášku na myších byly pozitivní, ale u člověka ji bude možno používat nejdříve za deset let, napsal italský deník Corriere della Sera.
Nové červené krvinky jsou vytvořeny tak, aby co možná nejpřesněji napodobovaly životní funkce krve. Nyní vědci zkoumají, jak dosáhnout toho, aby je lidské tělo přijalo. Umělá krev je sušena mrazem, konzervována za okolní teploty a lze ji snadno použít.
„ErythroMer bude náhražkou krve, kterou lékař může nosit při sobě, v případě potřeby přidat vodu a infuzí zavést do těla. Je to suchý prášek, který se podobá paprice, může být konzervován v plastovém sáčku, který lékař může mít u sebe v brašně více než jeden rok. Když ho bude potřebovat použít, naplní sáček sterilní vodou, zamíchá a krev je připravena k infuzi,“ vysvětluje hlavní autor studie Allan Doctor.
Umělá červená krvinka je tvořena lidským proteinem hemoglobinu a syntetickým polymerem. Hemoglobin je složka červených krvinek, která přenáší kyslík do těla. Vědci usilují o vytvoření náhražky krve již více než 80 let, ale všechny dosavadní pokusy ztroskotaly. Když vědci potáhli umělou červenou krvinku syntetickým polymerem, vyřešili tak problémy, s nimiž se dříve badatelé setkávali. Tento postup vymyslel Dipanjan Pan z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign.
Testy se zatím dělaly pouze na myších, vědci se ale chystají umělou krev v prášku vyzkoušet i na větších zvířatech. Laboratorní testy na myších a krysách prokázaly, že umělé červené krvinky jsou schopny efektivně dodávat kyslík do tkání. „Nahradili jsme umělou krví 70 procent objemu krve u myši a zvířata ve stavu šoku jsme oživili,“ uvedli vědci.
Umělé červené krvinky nebudou nikdy moci zcela nahradit ty přirozené. Je to proto, že jsou schopny jen uvolňovat kyslík a nemají další funkce krve. Bude potřeba více času, než bude tento výzkumný produkt k dispozici pro lidi. Podle Allana Doctora je nutné udělat nejprve testy na králících a opicích a pak teprve na člověku. Je tedy potřeba vyčkat ještě deset až 12 let, než budou mít vědci definitivní odpověď na otázku, zda umělé červené krvinky fungují také u člověka.
Zdroj: ČTK

07.12.2016Nová léčba může pacientům darovat až 72 000 let života navíc

Problémem Česka je současný systém úhrad. Ten zpomaluje dostupnost moderních léků až o jeden a půl roku.
Objem peněz vyhrazených na tuto léčbu nestačí. Ta se tak nedostává všem potřebným, shodují se odborníci. Financování inovativní léčby, její příležitosti a limity. Tyto a další otázky řešili odborníci na semináři, který proběhl na konci listopadu pod záštitou Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).
„Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky zůstávají nedotčené. Tím dochází k zamezení nebo úplnému vyléčení některých autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění. Nemocní se tak rychleji navrací zpět do plnohodnotného života,“ říká prof. MUDr. Jindřich Fínek, PhD, MHA, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Přibližně 72 000 let navíc by mohli získat všichni pacienti dohromady díky inovativní léčbě, která je stále v procesu schvalování úhrad. Lidé si mohou tyto roky jednoduše představit jako 1 040 životů prožitých do 70 let v plné kvalitě. „Proléčenost moderními léčivými přípravky je však u nás oproti vyspělým evropským zemím nižší, a to až desetkrát,“ říká MUDr. Mgr. Jindřich Kotrba z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca.
Problémem je špatná dostupnost inovativních léků, které se k pacientům dostávají se zpožděním nebo vůbec. „Může za to současný komplikovaný systém úhrad, který brání jejich rychlému rozšíření v praxi,“ říká MUDr. Mgr. Kotrba. Zároveň narůstá počet nemocných, kterým může moderní léčba pomoci. Příkladem mohou být speciální léčebná centra. Tam se počet pacientů mezi roky 2009–2015 zvýšil o 50 %. „Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotní pojišťovnou přitom zůstává stejný i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. „Narůstající obtíže s úhradou inovativních léků hrozí zejména v onkologii. Finanční náklady stoupají především s množstvím nových léčivých přípravků, rostoucím počtem nových onkologických pacientů a větším procentem nemocných, kteří s rakovinou přežívají. Pacienti většinou netuší, kolik léčba stojí a nevědí, že by z ekonomických důvodů nemuseli terapii dostat. Paušální úhrada léčby ohrožuje speciální léčebná centra. Ta pak nemohou uspokojit všechny zájemce, což je proti zásadě svobodné volby lékaře a rovné dostupnosti léčby pro všechny občany,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Hlavním důvodem jsou chybějící finance ve zdravotnictví. Česká republika ve výdajích na tuto oblast výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2014 činili výdaje na zdravotnictví 7,7 % HDP, oproti tomu třeba ve Švédsku 11,2 %. Situace je podobná i v případě objemu investic do inovativní léčby. Peníze vynaložené za tuto léčbu na jednoho pacienta jsou v ČR přitom jedny z nejnižších v Evropě.
Zdroj: Medica Healthworld a.s.

25.11.2016Systém pro elektronické recepty by měla vytvořit firma Solitea

Nový systém pro elektronické recepty na léky by měla vytvořit firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft). SÚKL její nabídku vyhodnotil jako nejlepší.
Elektronický recept je tak trochu jako Yetti
Smlouvu s firmou ale zatím nemůže podepsat, proti výsledku výběrového řízení totiž dostal dvě námitky, řekla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová. Solitea nabídla cenu 14,68 milionu korun bez DPH. Předpokládaná hodnota zakázky byla asi čtyřikrát vyšší, SÚKL ale očekával výrazně nižší nabídky. Původní firma Aquasoft se na současném řešení elektronických receptů podílela.
„SÚKL vydal rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího uchazeče, nicméně ostatní účastníci řízení podali námitky, celkem dvě. Z toho důvodu SÚKL v tuto chvíli nemůže uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem,“ uvedla Přinesdomová. Podle ní nyní běží desetidenní lhůta, kterou má ústav na vypořádání připomínek. Pokud stěžovatelé nebudou s vypořádáním spokojeni, mohou se následně obrátit na antimonopolní úřad. Celkem se do výběrového řízení přihlásilo 14 firem, osm nabídek SÚKL kvůli nesplnění kritérií vyřadil.
Vítěz tendru by měl vyvinout a zavést systém eRecept a poskytnout servisní podporu po dobu čtyř let. Systém zahrnuje Centrální úložiště elektronických receptů, Registr pro léčivé přípravky s omezením a další komponenty.
Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007, vystavuje je asi pětistovka zdravotnických zařízení, z toho několik desítek nemocnic a poliklinik. Od roku 2018 bude pro lékaře předepisování eReceptů povinné. Ministerstvo zdravotnictví ale už dříve počítalo se zmírněním povinnosti v situacích, kdy bude výpadek elektřiny či internetu, nebo lékař nebude mít z terénu připojení. Pro pacienty, kteří budou trvat na papírovém receptu, má tato možnost zůstat zachována.
Systém má umožnit pacientům sledovat, jaké léky jim lékaři předepsali. K těmto informacím se dostanou i lékaři, kterým k tomu pacient dá souhlas. Měl by také umožnit hlídat, aby pacient neužíval například léky se stejnou účinnou látkou od více lékařů, nebo léky, které navzájem mohou vyvolat nepříznivé reakce. Elektronické recepty mají omezit možnost falzifikace a chyb, které mohou nastat kvůli nečitelně napsaným údajům na papírových receptech. Recept lze, po dohodě s lékařem, vydat i na dálku.
Systém eReceptů provozovala pro SÚKL od roku 2012 firma Tronevia, která nyní vede s ústavem soudní spor o práva nakládání s aplikacemi. Původně úložiště elektronických receptů dodala firma Aquasoft, která také pomáhala ústavu zprovoznit nynější náhradní řešení.
Zdroj: ČTK

21.7. 2008Studium Ondřeje Pivce

Výtěžek z prodeje letošních obrázků putuje na konto mladého jazzového muzikanta, Ondřeje Pivce, který bude použit na úhradu studií na newyorské hudební škole: New School for Jazz and Contemporary Music, obor B.F.A. for Jazz Performance.
link na stránky Vernisáže obrazů