Zpravodajství


30.3.2017 16:39CzechMed: Většina nemocnic soutěží jen na cenu, má to rizika

Praha - Většina nemocnic při zadávání veřejných zakázek používá jako hlavní kritérium nejnižší cenu. Vyplývá to z průzkumu České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) mezi nákupčními nemocnic. Podle některých expertů může nejnižší vysoutěžená cena znamenat vysoké provozní či následné náklady, může také diskriminovat kvalitnější dodavatele. Uvedli to dnes na konferenci o kvalitě zakázek ve zdravotnictví.
Podle průzkumu CzechMed polovina nemocnic používá nejvýhodnější cenu jako jediné kritérium výběru dodavatele. Dalších 40 procent nemocnic přikládá ceně více než 70procentní váhu. Podle prezidenta CzechMed Miroslava Paláta přitom většina nemocnic může zadávat i podle jiných kritérií. "Nicméně stále panuje jakási obava, která v praxi bohužel přináší to, že cena tvoří rozhodující a často jediné kritérium při veřejném nakupování ve zdravotnictví," uvedl Palát. CzechMed v průzkum získal odpovědi od 35 nemocnic. Celkem bylo v ČR v roce 2015 podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 155 nemocnic akutní péče.
Nemocnice zpravidla argumentují tím, že jejich hlavním úkolem je léčit pacienty a že nemají dostatek pracovníků, kteří by se zadáváním zakázek podle kvalitativních kritérií zabývali. "Je to pravda, soutěžit na cenu je pro zadavatele jednodušší," uvedl vedoucí oddělení veřejných zakázek Fakultní nemocnice Plzeň Matěj Novák. Podle brněnského nemocničního ombudsmana Martina Hájíčka často chybí vůle dělat zakázky jinak.
V případě výběrového řízení, kdy jediným kritériem výběru je cena, podle ředitele odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jana Michálka je mnohem složitější kvalitně napsat zadávací dokumentaci. "Hrozí, že v případě nepřesně stanovených požadavků bude za nejlepší cenu nabídnuto zboží nebo služba, se kterou zadavatel nebude spokojen. Při úzce definovaných parametrech kvality zase hrozí, že bude soutěž napadena neúspěšným uchazečem a podmínky mohou být označeny jako diskriminační," uvedl Michálek. Problémy s kvalifikačními požadavky v zadávací dokumentací ministerstvo zdravotnictví řešilo například při tendru na provozovatele letecké záchranné služby, kde byla hlavním kritériem také nejnižší cena.
Maroš Holodňák ze společnosti KPMG řekl, že nejnižší cena nemusí znamenat nejnižší celkové náklady. Výdaje navíc si může vyžádat například školení zaměstnanců kvůli nákupu nové technologie, nutnost zaměstnat dalšího pracovníka, vysoké provozní náklady či náklady na servis. Nejnižší cena podle něj také nebere v potaz spolehlivost dodavatele. "Myslím si, že nejnižší cena je diskriminační. Firma, která je inovativní, nemůže být nejlevnější. Diskriminuji tím kohokoliv, kdo má trochu lepší řešení, kdo inovuje," poznamenal Holodňák.
Zdroj: ČTK

21.02.2017Vedení a vydávání zdravotnické dokumentace

Musí i čistě soukromé zařízení, které nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, vést řádně pacientovu zdravotnickou dokumentaci? Kdy ji musí pacientovi vydat?
OTÁZKA TÝDNE:
Musí i čistě soukromé zařízení, které nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami, vést řádně pacientovu zdravotnickou dokumentaci? A musí ji pacientovi vydat, pokud chce změnit lékaře nebo by chtěl svůj případ zkonzultovat jinde?
ODPOVĚĎ:
Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci pacienta je uložena každému poskytovateli zdravotních služeb bez ohledu na to, zda má, nebo nemá uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Skutečnost, že nemá smlouvu uzavřenu, znamená pouze to, že nemůže poskytnuté zdravotní služby vykazovat k úhradě pacientově zdravotní pojišťovně a pacient si je tedy plně hradí. Každý poskytovatel zdravotních služeb ale musí disponovat oprávněním k poskytování zdravotních služeb (o udělení tohoto oprávnění rozhoduje příslušný krajský úřad) a musí dodržovat platné právní předpisy.
Pro oblast zdravotnictví je jedním ze základních právních předpisů zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). V něm je mj. řešena i problematika zdravotnické dokumentace včetně jejího vedení, nakládání s ní, nahlížení do dokumentace a pořizování výpisů, opisů a kopií z ní. Přesná specifikace obsahu zdravotnické dokumentace jako takové a náležitostí jejího vedení včetně dob uchovávání je pak předmětem vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Současně lze doplnit, že příslušný správní orgán může dokonce pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel zdravotních služeb nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu se zákonem o zdravotních službách nebo jiným právním předpisem.
Podle zákona o zdravotních službách je každý lékař povinen předat vždy zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu praktickému lékaři pacienta (to se řeší většinou tím, že příslušnou zprávu dostane pacient a sám ji má předat dál). Je ale také povinen předat jinému lékaři potřebné informace o zdravotním stavu pacienta, které jsou nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb. Rovněž je povinen zajistit, aby jinému lékaři nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné.
Ať už v rámci přechodu k jinému lékaři nebo pro potřeby konzultace u jiného odborníka tedy musí být předány potřebné informace – pacient ovšem neobdrží zdravotnickou dokumentaci jako takovou. Má však plné právo nahlížet do své zdravotnické dokumentace, a pokud si z ní nepořídí výpis či kopie sám, může o ně požádat daného poskytovatele zdravotních služeb. Ten mu pak musí výpis nebo kopii pořídit do 30 dnů od obdržení žádosti. Poskytovatel zdravotních služeb má právo za to požadovat úhradu, ale jen ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace. Ceník musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům.
Pokud má pacient s nesmluvním poskytovatelem zdravotních služeb problémy popsané v dotazu, měl by se obrátit na jeho vlastníka, případně na zřizovatele.
Zdroj: ČTK

20.02.2017Tripartita se bude zabývat personální situací ve zdravotnictví

Počet pracovních úvazků lékařů v Česku v posledních letech roste, naopak ubývá úvazků zdravotních sester.
Lékaři přibývají především v akutní péči, ale ubývají v následné lůžkové péči, kde jsou celkově nižší mzdy a platy. Zdravotní sestry naopak odcházejí z lůžkové péče do ambulancí, mezi roky 2010 a 2015 ubylo v akutní lůžkové péči 1530 úvazků a v ostatní lůžkové péči dalších 478 úvazků sester. Vyplývá to z materiálu, který připravil Ústav zdravotnických údajů a statistiky (ÚZIS) a který v pondělí projedná tripartita.
Zatímco v roce 2010 bylo v českém zdravotnictví 38.653 úvazků lékařů a 6993 úvazků stomatologů, o pět let později už to bylo o 2637, respektive o 584 úvazků více. U sester je opačný trend, v roce 2010 statistici evidovali 83.967 úvazků, o pět let později už to bylo o 1279 úvazků zdravotních sester méně. Celkově bylo v roce 2015 ve zdravotnictví 211.909 úvazků zdravotnických pracovníků. Počet úvazků nevypovídá přesně o počtech pracovníků. Například někteří lékaři totiž pracují na zkrácené úvazky nebo mají částečné úvazky na více pracovištích. Dohromady mohou mít lékaři na více pracovištích až 1,2 úvazku.
Podle ÚZIS i ministerstva zdravotnictví v Česku zřejmě není nedostatek lékařů, ale mnozí z nich nechtějí pracovat v malých obcích. „Problém zřejmě netkví v nedostatku lékařů jako takovém, ale spíše v jejich nerovnoměrném rozložení v rámci území ČR, kdy se nedostatek projevuje zejména v menších obcích,“ napsala mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Zdroj: ČTK

17.02.2017Agel chce v pražských Malešicích postavit novou nemocnici

Společnost Agel, která v Česku i na Slovensku provozuje zdravotnická zařízení, chce ve východní části Prahy postavit novou nemocnici. Koupila už pro ni pozemek. Investice by měla přesáhnout miliardu korun.
V současnosti Agel zpracovává projekt. Na dotaz, kdy by nemocnice měla začít fungovat, mluvčí uvedla, že „v řádu několika málo let“. Vybudování nemocnice na zelené louce není v Česku obvyklé, podle Agelu se tak stalo naposledy před více než 30 lety. „Naším záměrem není stavět konkurenci stávajícím nemocničním zařízením. Naopak, náš realizační tým připravuje projekty, podle kterých bude nová nemocnice komplementem ke stávající síti fakultních nemocnic,“ uvedl předseda představenstva společnosti Agel Milan Leckéši. Kterými specializacemi chce Agel nemocniční síť v metropoli doplnit, neuvedl. Agel v současnosti v hlavním městě provozuje dvě polikliniky.
Nejblíže k lokalitě Malešic, kde má nemocnice vyrůst, leží zřejmě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která nabízí širokou škálu zdravotní péče. Mluvčí později doplnila, že se pozemek nachází u Malešického parku. Od něj je to do vinohradské nemocnice zhruba tři kilometry.
V Praze je šest velkých nemocnic, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, dále vojenská nemocnice, Nemocnice Na Františku, která patří Praze 1, a Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Lůžková oddělení mají i některá soukromá zařízení a kliniky.
Skupina Agel je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Kromě České republiky skupina působí od roku 2006 i na Slovensku. Skupina zaměstnává téměř 11.000 lidí. V České republice provozuje kromě 11 nemocnic také polikliniky, síť lékáren, laboratoře, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. V roce 2015 měla skupina konsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním 740,8 milionu korun. V roce 2014 to bylo 630,4 milionu korun.
Zdroj: ČTK

15.02.2017Zeman podepsal protikuřácký zákon

Prezident Miloš Zeman podepsal takzvaný protikuřácký zákon. Od 31. května bude platit absolutní zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Norma možná skončí u Ústavního soudu, napadnout ji chce místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
Prezident svůj podpis avizoval už v lednu. V minulosti několikrát řekl, že tak učiní kvůli tomu, že je jako kuřák ve střetu zájmu.
Senátor Kubera dnes ČTK řekl, že administrativní záležitosti spojené s podáním ústavního podání, mezi něž řadí i sbírání potřebných senátorských podpisů, bude řešit na nejbližší schůzi horní komory Parlamentu. Schůze začne 8. března.
Norma má zavést také zákaz kouření i na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Tyto cigarety budou podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) povoleny naopak v kavárnách, barech i restauracích. Výjimku budou mít i vodní dýmky. Kritikům zákazu se nepovedlo prosadit zachování oddělených kuřáckých prostor v restauračních zařízeních.
Zákon zakazuje rovněž prodej cigaret v automatech, nelze-li vyloučit jejich zakoupení osobami mladšími 18 let. Návrh počítá se sankcemi ve formě zákazu činnosti až na dva roky za porušení zákazu prodeje cigaret mimo vybraná místa nebo osobě mladší 18 let, případně za prodej alkoholu podnapilému člověku. Také toto ustanovení bylo předmětem námitek, že hospodští nebudou mít možnost podnapilost zjišťovat.
Norma podle ministra rozšiřuje okruh míst, kde bude zakázán prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a alkoholických nápojů, například o pojízdné prodejny. Zákon rovněž zvyšuje sankce za prodej tabákových výrobků a alkoholu. Například v případě prodeje cigaret dětem vládní předloha počítá až s dvoumilionovou sankcí. „Navrhované sankce mají působit především preventivně před porušováním povinnosti. Cílem není trestat,“ zdůraznil v lednu ministr.
Zdroj: ČTK

10.02.2017Vznikl Institut pro elektronizaci zdravotnictví

Společnosti Nordic Investors, Mediware a CECG zastřeší devět projektů, více než 2,9 mil. klientů, 21 tisíc zdravotnických pracovníků a 8,7 tisíce poskytovatelů zdravotní péče zapojených v systému elektronické zdravotní knížky a nadstavbových modulech eHealth platformy.
Posláním institutu je podpora elektronizace zdravotnictví, zvyšování zdravotní gramotnosti a zjednodušení orientace občana v péči o zdraví. K realizaci svého poslání bude institut kromě odborníků ve správní radě využívat i služeb odborné komise složené ze špiček klíčových oborů medicíny. „Úspěšně pokračujeme v úsilí elektronizovat tuzemské zdravotnictví. Jsme velmi rádi, že ve správní radě institutu zasednou opravdové špičky oboru, prof. Jan Pirk, prof. Vladimír Beneš a prof. Pavel Kolář. Předsedou správní rady bude Jiří Potůček, jenž je de facto zakladatelem moderního pojetí telemedicíny v České republice,“ říká Jan Petřík, partner Nordic Investors.
Stěžejním projektem institutu je systém Zdravel, který bude k širšímu využití připraven v dubnu. Půjde o několik aplikací založených na komplexní eHealth platformě v oblasti ukládání a evidence zdravotních dat pacientů, telemedicíny a sportovních aplikací.
Skupina Mediware se stává technologickým zakladatelem a partnerem Institutu pro elektronizaci zdravotnictví. Poskytuje zázemí více než 30 vývojářů a do institutu vkládá i několik funkčních projektů v oblasti personalizované medicíny, optimální farmakoterapie a telemedicíny.
„Máme dost důvodů věřit, že na trh přineseme skutečně špičkový produkt, který vzniká za soukromé peníze a díky našemu dlouholetému know-how. Jsem rád, že Mediware a Nordic Investors spolupracují na aplikacích, které mají ambice zachraňovat lidské životy,“ říká Jiří Potůček, spolumajitel skupiny Mediware.
Zdroj: zdravi.euro.cz

20.01.2017Senát schválil protikuřácký zákon

Senát Parlamentu ČR na svém jednání 19. 1. 2017 schválil návrh tzv. „protikuřáckého zákona“.
„Vyhlašuji 30. května 2017 dnem posledního típnutí. Jsem opravdu velmi rád, že Senát projevil zdravý rozum a náš návrh protikuřáckého zákona podpořil. Vítězí tak zájmy ochrany zdraví nás všech, což kvituji s potěšením nejen jako ministr zdravotnictví, ale i jako zodpovědný občan a otec rodiny. Věřím, že i pan prezident připojí svůj podpis pod tuto normu,“ uvedl po schválení zákona ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, který prosazení tzv. protikuřáckého zákona od počátku svého ministerského mandátu řadil mezi své priority.
„Chci, abychom své děti a ideálně všechny lidi v naší zemi naučili vnímat, že zodpovídají za své zdraví. Aby se pro ně ochrana zdraví před účinky tabákových výrobků a alkoholu stala normálním návykem, stejným jako třeba mytí rukou,“ dodal ministr Ludvík.
Cílem normy je posílení ochrany před škodami působenými nejen tabákem, ale i alkoholem a dalšími návykovými látkami. Prioritním je v tomto ohledu zvýšení ochrany veřejného zdraví, zejména pokud jde o děti a mladistvé, a zároveň též zaměření se na snížení dopadů škod působených návykovými látkami.
Stěžejní opatření zákona:
Zákaz kouření
v restauračních zařízeních (kavárny, bary apod.) bez výjimek v podobě stavebně oddělených prostor nebo kuřáren (zákaz by se však netýkal kouření vodních dýmek)
i na nekrytých zastávkách, nástupištích veřejné dopravy
v zoologických zahradách, ovšem s výjimkou vnějšího vyhrazeného prostoru pro kouření
i nadále ve vnitřních prostorech zdravotnických zařízení (s výjimkou možností kuřárny na uzavřeném psychiatrickém oddělení apod.), původní zákaz kouření ve vnitřních prostorech zdravotnických zařízení byl ale rozšířen také na prostory související s provozem tohoto zařízení - typicky tedy přilehlé chodby před ordinacemi nebo nemocniční čekárna.
Nadále by platil úplný zákaz kouření ve vnitřních i vnějších prostorech všech typů škol, tedy i vysokých škol. Zákaz kouření a užívání elektronických cigaret na veřejných prostranstvích v okolí škol bude moci zavést obec obecně závaznou vyhláškou.
Úplný zákaz kouření by se vztahoval také na vnitřní zábavní prostory a na prostory, které k zábavě primárně neslouží, ale koná se v nich např. ples, diskotéka, výstava nebo koncert. Může to být například koncert ve staré tovární hale, nebo diskotéka v multifunkčních prostorech obce. Vždy po dobu konání akce by platil nově úplný zákaz kouření.
Výjimky ze zákazu kouření
V nákupních centrech a na mezinárodních letištích i nadále budou moci být tzv. kuřárny, ale při splnění určitých podmínek.
Užívání elektronických cigaret bude zakázáno všude tam, kde zákon zakazuje kouření (na zastávkách veřejné dopravy, ve školách, dětských hřištích, divadlech…), s výjimkou provozoven stravovacích služeb (restaurace, kavárny atd.), prostoru zoologické zahrady a stavebně oddělených kuřáren tam, kde je zákon povoluje.
Zákaz kouření podle tohoto návrhu zákona se netýká budov věznic, s výjimkou jejich případných veřejnosti volně přístupných vnitřních prostor.
Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který nahradí zákon č. 379/2005 Sb., tedy tzv. „protikuřácký zákon“, musí nyní ještě podepsat prezident republiky. Pokud se tak stane, nový zákon by mohl nabýt účinnosti k 31. květnu 2017.
Zdroj: euro.cz

19.01.2017Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR.
Vědci vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl v rozhovoru.
Výrazně by tak pomohla například při léčbě rakoviny ale i jiných závažných onemocnění. Výsledky výzkumu byly v těchto dnech publikovány v prestižním časopise Angewandte Chemie.
Fluorescenční (světélkující) sondy umožňují přímo sledovat biologické procesy a konkrétní biomolekuly. Obzvláště důležité jsou podle vědců takové látky, které začnou reagovat na světlo tehdy, když dorazí na místo určení a spojí se s určitým biologickým terčem.
Vývoj látek s fluorescenčními vlastnostmi je ale obtížný a pro jejich přípravu je často zapotřebí složité chemické syntézy. Zjednodušení celého procesu je jedním z důležitých cílů současného chemického výzkumu. Díky „barevné metodě“ tak mohou vědci označovat také různé buněčné organely, jako jsou mitochondrie, které hrají zásadní roli v mnoha vnitrobuněčných procesech.
„Je dobré vědět, kde léčivo působí a často se to neví. Často dochází k tomu, že se léčivo váže na nějaká místa, kam nemá. To právě způsobuje to, že dochází k různým vedlejším účinkům,“ popsal současnou praxi Vrábel.
Pokud by se ukázalo, že se léčivo nenachází jen v konkrétní struktuře buňky, je možné ho chemicky upravit tak, aby směřovalo přímo tam, kde pacienta vyléčí a tím by se zmírnily vedlejší účinky a zefektivnila léčba. Metoda je ovšem ve fázi základního výzkumu, proto ji chce Vrábelův tým ještě dále zlepšovat.
Ústav organické chemie a biochemie je jedním z nejznámějších akademických pracovišť, které úspěšně uplatňuje svůj výzkum v praxi. Příjmy z patentů již zesnulého chemika Antonína Holého tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Spolupracuje s americkou firmou, která vyrábí díky výzkumu Holého léky na HIV nebo žloutenku typu B. „Na patenty zatím nemyslíme,“ dodal Vrábel.
Vlastní výzkumnou skupinu Vrábel vede od roku 2014. Loni získal prestižní pětiletý startovací grant s dotací 1,4 milionu eur, který udělila Evropská výzkumná rada (ERC).
Zdroj: ČTK

16.01.2017Ministr zdravotnictví odmítá nařčení ze střetu zájmů

Jak uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, necítí se kvůli zákonu o léčivech ve střetu zájmů.
„Na 31. ledna 2017 je zařazen na program jednání Sněmovny zákon o léčivech tak, jak jej upravil a poslancům vrátil Senát. Již při čtvrtečních interpelacích jsem vysvětloval otázku údajného střetu zájmů, do kterého mě v souvislosti s tímto zákonem má stavit fakt, že má manželka pracuje na řadové pozici jedné z firem obchodujících s léčivy.
Fakta jsou následující: Znění zákona připravovalo ministerstvo pod vedením mého předchůdce Svatopluka Němečka. Ve chvíli mého nástupu do úřadu, tedy v prosinci roku 2016, byl zákon už daleko za bodem, kdy by do něj mohl ministr zasáhnout, o čemž svědčí i fakt, že ho v polovině prosince 2016, tedy zhruba 14 dnů po mém nástupu do funkce, vrátil Senát poslancům s pozměňovacími návrhy. Tisková zpráva o této události je od poloviny prosince vyvěšena na webu ministerstva (http://www.mzcr.cz/dokumenty/zakon-o-lecivechktery-ma-za-ukol-omezit-reexporty-lekuse-po-projednani-senat_13125_3438_1.html).
Změny, které Senát provedl, se nijak netýkají reexportů nebo čehokoli, co by byť jen vzdáleně souviselo s mou osobou na pozici ministra zdravotnictví, se zaměstnáním mé manželky, nebo snad, jak se někteří snaží dovodit, s dodávkami léčiv pro FN Motol.
Jako ministr zdravotnictví podporuji pozměňovací návrh k ust. § 77 odst. 1 písm. h) zákona o léčivech, jak jej schválil Senát. Tato změna se totiž týká povinnosti dodávek od distributorů do lékáren. Senátoři tak reagovali na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který upozornil na zjevný nesoulad Sněmovnou schváleného znění s právní regulací hospodářské soutěže. Senátem schválený pozměňovací návrh pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hodnotí jako souladný s právem.
Senátem navržená podoba daného ustanovení nadále nařizuje distributorům dodávat léky do lékáren za účelem zajištění potřeb pacientů, a to bez zbytečného odkladu, což je standardní právní formulace značící, že když distributor má lék k dispozici, musí jej bezodkladně do lékárny dodat.
Zdroj: euro.cz

05.01.2017Protikuřácký zákon by měl Senát podle výboru schválit beze změn

Protikuřácký zákon by měl Senát schválit podle doporučení výboru pro veřejnou správu beze změn.
Hlasování výboru pro veřejnou správu ale bylo těsné. Předlohu, která zavede zejména úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních, projednají ještě také zdravotnický a ústavně-právní výbor. Horní komora se bude normou zabývat na schůzi za dva týdny.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) před senátory zdůraznil, že norma má chránit zejména děti a mladistvé, a také zaměstnance v pohostinství. Naopak například podle zpravodaje Ivo Valenty (za Stranu soukromníků) nepřiměřeně zasahuje do soukromého vlastnictví. Předseda klubu ODS Miloš Vystrčil soudí, že by se mělo jít cestou výchovy příkladem, ne příkazem. Upozornil na to, že zákazy kouření porušují i někteří ústavní činitelé, včetně prezidenta Miloše Zemana.
Vystrčil připomněl i ustanovení, které zakáže kouření v zoologických zahradách vyjma vymezených míst. „Co botanické zahrady a parky?“ tázal se. Jan Horník (STAN) se obává rušení nočního klidu před restauracemi a také nepořádku z nedopalků. „Protikuřácký zákon na to absolutně nemyslí,“ poznamenal.
Normu ve výboru podpořilo ve sněmovním znění šest z 11 přítomných členů, dva byli proti a tři se hlasování zdrželi. Výbor už nerozhodoval o úpravách navrhovaných Valentou, které by restauratérům například umožnily zřizovat kuřárny bez obsluhy a zrušily by zákaz prodeje alkoholu lidem, kteří už jsou jím zjevně ovlivněni, a lidem, u nichž by bylo možné předpokládat, že následně budou třeba řídit automobil.
„Hospodský nemůže předvídat následné chování zákazníka,“ tvrdí Valenta, jenž by navíc chtěl odložit účinnost normy z konce letošního května na začátek příštího roku. Úpravy bude moci uplatnit na plénu.
Zdroj: ČTK

05.01.2017Počet lidí s demencí se od r.1990 zdvojnásobil, přesáhl 150.000

V Česku postupně přibývá lidí, kteří trpí demencí. Od roku 1990 se počet nemocných zdvojnásobil, překročil už 150.000.
V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180.000 a v polovině století pak ještě o 200.000 víc. Důvodem je stárnutí společnosti. Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které vydala Česká alzheimerovská společnost. Péče o nemocné ale v Česku proti vyspělým zemím zaostává.
„Riziko onemocnění demencí narůstá s věkem. Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým přibývajícím rokem výskyt nemoci přibývá,“ uvádí zpráva.
Alzheimerova nemoc, kterou popsal v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer, narušuje část mozku a bývá nejčastější příčinou demence. Člověk je zmatený, zhoršuje se jeho myšlení, vyjadřování, paměť i úsudek, mění se osobnost. V posledních stadiích choroby není pacient schopen se o sebe postarat. Podle výzkumů riziko vzniku onemocnění může snížit zdravý životní styl - cvičení fyzické i duševní a změna jídelníčku. Vyléčit se nemoc nedá, léky ji mohou ale zbrzdit.
Podle výpočtů a odhadů odborníků demence v Česku trápí každého druhého člověka nad 90 let, každého pátého nad 80 let a každého třináctého nad 65 let. Dvě třetiny nemocných tvoří ženy. Dožívají se vyššího věku než muži.
Lidé nad 65 let tvoří nyní téměř pětinu obyvatel republiky, podle údajů Českého statistického úřadu jich bylo přes 1,9 milionu. Osob nad 90 let žilo v Česku přes 43.000. Podle nejnižších propočtů statistiků by v roce 2030 mohlo v zemi být přes 2,4 milionu lidí nad 65 let a přes 720.000 lidí nad 80 let, podle vysoké varianty by to bylo přes 2,5 milionu osob nad 65 let a přes 800.000 nad 80 let. V polovině století by mohlo mít osmdesáté narozeniny za sebou skoro 1,2 milionu lidí a pětašedesátiny přes 3,3 milionu mužů a žen. Stoletých by mohlo být kolem 20.000. Nízká varianta počítá s 2,9 milionu pětašedesátiletých a starších, téměř 945.000 lidmi nad 80 let a zhruba 9500 stoletými. Podle expertů je přibývání lidí ve velmi vysokém věku nejvýraznější demografickou změnou.
Podle České alzheimerovské společnosti není péče v Česku provázaná, část ji poskytuje zdravotnictví a část sociální služby. Dlouhodobá zdravotně-sociální péče v ČR zatím stále neexistuje. Zatímco v Německu podle odhadu expertů potřebné služby dostává čtvrtina pacientů, v Rakousku třetina a ve Švédsku téměř polovina, v ČR necelá desetina. „Pokud bychom chtěli v ČR nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit,“ uvádí zpráva.
Zdravotní péči podle ní využívá asi čtvrtina lidí s demencí. Demencí trpí také zhruba pětina obyvatel domovů pro seniory. Zájem o osobní asistenci, odlehčování či stacionáře je obrovský, mnohá zařízení mají pořadníky. Situace se v jednotlivých regionech liší. Kapacita nabídky, kterou poskytují kraje, neziskové či církevní organizace i soukromníci, se zvyšuje jen pomalu.
O zhruba 100.000 lidí se pak stará rodina či známí. Podle odborných zjištění o každého člověka s demencí pečují dva až tři příbuzní, přátelé či sousedé. Denně zajišťují až deset hodin péče.
Podle zprávy zdravotní pojišťovny na léčbu ročně vydají kolem 430 milionů korun. Celkové náklady na řešení potíží s demencí se odhadují na procento HDP ročně.
Vláda loni v únoru schválila národní plán opatření pro Alzheimerovu nemoc a podobná onemocnění do roku 2019. Podle dokumentu je potřeba zlepšit přístup pacientů k péči a včas stanovovat diagnózu. Lékaři by měli při preventivních prohlídkách seniorů vyšetřovat i jejich kognitivní neboli poznávací funkce. Změnit by se měla podpora pečujících, počítá se s případnou novou dávkou. Stát by měl také podpořit vznik odborných center.
Ministerstvo práce nyní připravilo novelu o sociálních službách. Návrh upravuje vznik ošetřovatelských domů, kde by lidé měli sociální i zdravotní péči.
Počet lidí s demencí ve vybraných letech a předpokládaný vývoj:
Rok Počet
1960 49.000
1990 79.000
2005 105.000
2014 153.000
2020 183.000
2050 383.000
Zdroj: Zpráva o stavu demence České alzheimerovské společnosti

07.12.2016Corriere della Sera: Vědci vytvořili umělou krev v prášku

Umělé červené krvinky tvoří suchý prášek, který se smíchá s vodou a může sloužit pro naléhavé potřeby za války.
Tým vědců z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis vytvořil novou umělou krev v prášku, která, když se rozpustí ve vodě, může pomoci zachránit tisíce životů ve válečných zónách nebo při živelných katastrofách, kde jsou transfúze velmi obtížné. Studii nazvanou ErythroMer vědci představili na zasedání Americké společnosti pro hematologii. První testy umělé krve v prášku na myších byly pozitivní, ale u člověka ji bude možno používat nejdříve za deset let, napsal italský deník Corriere della Sera.
Nové červené krvinky jsou vytvořeny tak, aby co možná nejpřesněji napodobovaly životní funkce krve. Nyní vědci zkoumají, jak dosáhnout toho, aby je lidské tělo přijalo. Umělá krev je sušena mrazem, konzervována za okolní teploty a lze ji snadno použít.
„ErythroMer bude náhražkou krve, kterou lékař může nosit při sobě, v případě potřeby přidat vodu a infuzí zavést do těla. Je to suchý prášek, který se podobá paprice, může být konzervován v plastovém sáčku, který lékař může mít u sebe v brašně více než jeden rok. Když ho bude potřebovat použít, naplní sáček sterilní vodou, zamíchá a krev je připravena k infuzi,“ vysvětluje hlavní autor studie Allan Doctor.
Umělá červená krvinka je tvořena lidským proteinem hemoglobinu a syntetickým polymerem. Hemoglobin je složka červených krvinek, která přenáší kyslík do těla. Vědci usilují o vytvoření náhražky krve již více než 80 let, ale všechny dosavadní pokusy ztroskotaly. Když vědci potáhli umělou červenou krvinku syntetickým polymerem, vyřešili tak problémy, s nimiž se dříve badatelé setkávali. Tento postup vymyslel Dipanjan Pan z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign.
Testy se zatím dělaly pouze na myších, vědci se ale chystají umělou krev v prášku vyzkoušet i na větších zvířatech. Laboratorní testy na myších a krysách prokázaly, že umělé červené krvinky jsou schopny efektivně dodávat kyslík do tkání. „Nahradili jsme umělou krví 70 procent objemu krve u myši a zvířata ve stavu šoku jsme oživili,“ uvedli vědci.
Umělé červené krvinky nebudou nikdy moci zcela nahradit ty přirozené. Je to proto, že jsou schopny jen uvolňovat kyslík a nemají další funkce krve. Bude potřeba více času, než bude tento výzkumný produkt k dispozici pro lidi. Podle Allana Doctora je nutné udělat nejprve testy na králících a opicích a pak teprve na člověku. Je tedy potřeba vyčkat ještě deset až 12 let, než budou mít vědci definitivní odpověď na otázku, zda umělé červené krvinky fungují také u člověka.
Zdroj: ČTK

07.12.2016Nová léčba může pacientům darovat až 72 000 let života navíc

Problémem Česka je současný systém úhrad. Ten zpomaluje dostupnost moderních léků až o jeden a půl roku.
Objem peněz vyhrazených na tuto léčbu nestačí. Ta se tak nedostává všem potřebným, shodují se odborníci. Financování inovativní léčby, její příležitosti a limity. Tyto a další otázky řešili odborníci na semináři, který proběhl na konci listopadu pod záštitou Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).
„Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky zůstávají nedotčené. Tím dochází k zamezení nebo úplnému vyléčení některých autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění. Nemocní se tak rychleji navrací zpět do plnohodnotného života,“ říká prof. MUDr. Jindřich Fínek, PhD, MHA, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Přibližně 72 000 let navíc by mohli získat všichni pacienti dohromady díky inovativní léčbě, která je stále v procesu schvalování úhrad. Lidé si mohou tyto roky jednoduše představit jako 1 040 životů prožitých do 70 let v plné kvalitě. „Proléčenost moderními léčivými přípravky je však u nás oproti vyspělým evropským zemím nižší, a to až desetkrát,“ říká MUDr. Mgr. Jindřich Kotrba z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca.
Problémem je špatná dostupnost inovativních léků, které se k pacientům dostávají se zpožděním nebo vůbec. „Může za to současný komplikovaný systém úhrad, který brání jejich rychlému rozšíření v praxi,“ říká MUDr. Mgr. Kotrba. Zároveň narůstá počet nemocných, kterým může moderní léčba pomoci. Příkladem mohou být speciální léčebná centra. Tam se počet pacientů mezi roky 2009–2015 zvýšil o 50 %. „Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotní pojišťovnou přitom zůstává stejný i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. „Narůstající obtíže s úhradou inovativních léků hrozí zejména v onkologii. Finanční náklady stoupají především s množstvím nových léčivých přípravků, rostoucím počtem nových onkologických pacientů a větším procentem nemocných, kteří s rakovinou přežívají. Pacienti většinou netuší, kolik léčba stojí a nevědí, že by z ekonomických důvodů nemuseli terapii dostat. Paušální úhrada léčby ohrožuje speciální léčebná centra. Ta pak nemohou uspokojit všechny zájemce, což je proti zásadě svobodné volby lékaře a rovné dostupnosti léčby pro všechny občany,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Hlavním důvodem jsou chybějící finance ve zdravotnictví. Česká republika ve výdajích na tuto oblast výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2014 činili výdaje na zdravotnictví 7,7 % HDP, oproti tomu třeba ve Švédsku 11,2 %. Situace je podobná i v případě objemu investic do inovativní léčby. Peníze vynaložené za tuto léčbu na jednoho pacienta jsou v ČR přitom jedny z nejnižších v Evropě.
Zdroj: Medica Healthworld a.s.

25.11.2016Systém pro elektronické recepty by měla vytvořit firma Solitea

Nový systém pro elektronické recepty na léky by měla vytvořit firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft). SÚKL její nabídku vyhodnotil jako nejlepší.
Elektronický recept je tak trochu jako Yetti
Smlouvu s firmou ale zatím nemůže podepsat, proti výsledku výběrového řízení totiž dostal dvě námitky, řekla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová. Solitea nabídla cenu 14,68 milionu korun bez DPH. Předpokládaná hodnota zakázky byla asi čtyřikrát vyšší, SÚKL ale očekával výrazně nižší nabídky. Původní firma Aquasoft se na současném řešení elektronických receptů podílela.
„SÚKL vydal rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího uchazeče, nicméně ostatní účastníci řízení podali námitky, celkem dvě. Z toho důvodu SÚKL v tuto chvíli nemůže uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem,“ uvedla Přinesdomová. Podle ní nyní běží desetidenní lhůta, kterou má ústav na vypořádání připomínek. Pokud stěžovatelé nebudou s vypořádáním spokojeni, mohou se následně obrátit na antimonopolní úřad. Celkem se do výběrového řízení přihlásilo 14 firem, osm nabídek SÚKL kvůli nesplnění kritérií vyřadil.
Vítěz tendru by měl vyvinout a zavést systém eRecept a poskytnout servisní podporu po dobu čtyř let. Systém zahrnuje Centrální úložiště elektronických receptů, Registr pro léčivé přípravky s omezením a další komponenty.
Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007, vystavuje je asi pětistovka zdravotnických zařízení, z toho několik desítek nemocnic a poliklinik. Od roku 2018 bude pro lékaře předepisování eReceptů povinné. Ministerstvo zdravotnictví ale už dříve počítalo se zmírněním povinnosti v situacích, kdy bude výpadek elektřiny či internetu, nebo lékař nebude mít z terénu připojení. Pro pacienty, kteří budou trvat na papírovém receptu, má tato možnost zůstat zachována.
Systém má umožnit pacientům sledovat, jaké léky jim lékaři předepsali. K těmto informacím se dostanou i lékaři, kterým k tomu pacient dá souhlas. Měl by také umožnit hlídat, aby pacient neužíval například léky se stejnou účinnou látkou od více lékařů, nebo léky, které navzájem mohou vyvolat nepříznivé reakce. Elektronické recepty mají omezit možnost falzifikace a chyb, které mohou nastat kvůli nečitelně napsaným údajům na papírových receptech. Recept lze, po dohodě s lékařem, vydat i na dálku.
Systém eReceptů provozovala pro SÚKL od roku 2012 firma Tronevia, která nyní vede s ústavem soudní spor o práva nakládání s aplikacemi. Původně úložiště elektronických receptů dodala firma Aquasoft, která také pomáhala ústavu zprovoznit nynější náhradní řešení.
Zdroj: ČTK

23.11.2016Budoucí ministr Ludvík chce zamezit růstu spoluúčasti pacientů.

Budoucí ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) se chce ve funkci zaměřit na to, aby zamezil růstu spoluúčasti pacientů. Mluvčí Jiří Ovčáček na tiskové konferenci uvedl, že prezident Ludvíka jmenuje do funkce 30. listopadu.
Za prioritu považuje Ludvík zachování lékařské péče, která je dostupná pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. „Přijdete k lékaři a máte jistotu, že ať jste docent nebo zedník, dostanete úplně stejnou péči. To musí zůstat,“ zdůraznil Ludvík. „Pod mým vedením bude ministerstvo zdravotnictvím ministerstvem pacientů. Musím zamezit tomu, aby plíživě vzrůstala ekonomická spoluúčast pacientů. První se musí vymést černá zákoutí, která tam jsou,“ řekl.
Zákon o hospicové péči je podle budoucího ministra jedna z norem, které velmi chybí. „Je to velmi rozumná norma, kterou budu tlačit,“ řekl. Vyjádřil přesvědčení, že se zákon podaří do voleb na podzim příštího roku schválit. „Máme 11 měsíců, budeme se snažit, ale myslím, že tohle je téma, které nebude konfliktní průřezově politickým spektrem,“ uvedl Ludvík.
Budoucí ministr také prohlásil, že musí projít protikuřácký zákon, jímž se nyní zabývá Sněmovna. „To je zákon proti kouření, kouření je zlozvyk. Je to klasifikovaná nemoc a ministerstvo zdravotnictví bojuje proti nemocem,“ uvedl.
Je také přesvědčen o tom, že převzetí úřadu po dosavadním ministru Svatoplukovi Němečkovi (ČSSD) bude bezproblémové. „Nepředpokládám, že by naše komunikace jakkoli vázla,“ řekl Ludvík. Zatím nechtěl spekulovat o tom, jaké budou jeho vztahy s vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO), který Němečka v minulosti kritizoval. „My se uvidíme víceméně poprvé na vládě, tak se poznáme a uvidíme,“ řekl.
Ludvík také zopakoval, že po nástupu na ministerstvo opustí vedení motolské nemocnice. Pokud by ale po volbách v ministerské funkci nepokračoval, chtěl by se do Motola vrátit. O svém setrvání v pražském zastupitelstvu zatím není rozhodnutý.
Zdroj: ČTK

16.11.2016Českých lékařů začne za čtyři roky výrazně ubývat

Českých lékařů začne za čtyři roky výrazně ubývat, protože stárnou a nenahrazuje je dost mladých nástupců.
V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. I kdyby se zvýšil počet studentů na lékařských fakultách, projeví se to podle něj až za pět, šest let.
„Blíží se období demografického hrbu, kdy v roce 2018, 2019, 2020 dojde k daleko významnějšímu úbytku lékařů z důvodu toho, že překročí postdůchodový věk. My jsme pracovali v analýzách s hranicí 65 a 70 let,“ řekl Dušek. V současnosti sice úbytek lékařů pokrývají absolventi, ale až se počet odcházejících do důchodu zvýší, nebudou to fakulty stačit vykrývat. Z lékařských fakult ročně přichází do českého zdravotnictví 850 lékařů.
Pokud se už nyní mluví o nedostatku lékařů v Česku, je to podle Duška teprve začátek toho, co přijde v budoucnu. „Je pět minut po dvanácté, protože když teď navýšíme počet studentů na lékařských fakultách, tak se to projeví v systému za pět, za šest let,“ řekl. „Nám tady za nějakých čtyři, pět let začne nominálně výrazně ubývat kapacita českých lékařů,“ varoval Dušek.
Podle Duška je nutné omladit české lékaře o deset let. V některých lékařských specializacích je průměrný věk 59 let, což podle něj není udržitelné.
Zdroj: ČTK

14.11.2016Antibiotický týden

Správným užíváním antibiotik přispějete k zachování jejich účinnosti pro další generace, radí lékárníci již posedmé.
Ve dnech 14. - 20. listopadu 2016 se v lékárnách uskuteční sedmý ročník tzv. Antibiotického týdne. Lékárníci, jakožto odborníci na léky, tím přispívají k boji proti narůstající odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Cílem této osvětové kampaně je zvyšování povědomí pacientů o správném užívání antibiotik.
Antibiotika jsou léky, které působí pouze proti bakteriím a jsou lékařem předepisovány k léčbě bakteriálních infekcí. V důsledku jejich nesprávného užívání vznikají bakterie odolné vůči antibiotikům. Proto vyhlásila Evropská Unie 18. listopad Evropským antibiotickým dnem. K této aktivitě se připojuje již posedmé i Česká lékárnická komora (ČLnK) a opět připravila osvětovou akci Antibiotický týden v prostředí lékáren. Do této akce se letos přihlásilo téměř 700 lékáren.
Lékárníci svým pacientům i rodičům dětských pacientů poví, jak důležité je pro ně správné užívání antibiotik. Budou jim také vysvětlovat, jak mohou nesprávným užíváním ovlivnit účinnost antibiotik pro další generace. Lékárníci při každém výdeji antibiotik také radí svým pacientům, jaká režimová opatření a úpravy jídelníčku jsou při jejich užívání nutné.
Součástí kampaně je i průzkum mezi dospělými pacienty a rodiči dětí, kterým byla antibiotika předepsána. Dotazníkové šetření pomůže ke srovnání názorů českých pacientů v průběhu jednotlivých ročníků kampaně a tím k cílenější osvětě v oblasti užívání antibiotik. Ze statistiky těchto dotazníků mimo jiné vyplývá, že během šesti předchozích let poklesl počet lidí, kteří se mylně domnívali, že antibiotika léčí virová onemocnění, téměř na polovinu - z 51 na 27 procent.
Zdroj: zdravi.euro.cz

02.11.2016Čunek nechá prověřit rozdělení odměn představenstvu nemocnice

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) nechá zkontrolovat rozdělení odměn představenstvu zlínské krajské nemocnice. Novinářům to řekl na ustavujícím zasedání zastupitelstva, na kterém byl zvolen hejtmanem.
O rozdělení údajně statisícových odměn rozhodli v pondělí dosluhující krajští radní na posledním zasedání. Věc přitom předtím neprojednala dozorčí rada nemocnice. Hospodaření zlínské nemocnice několik týdnů prověřuje policie.
„Musí se prověřit, jestli rada právoplatně rozhodla, protože podmínkou toho rozhodnutí je údajně projednání v dozorčí radě, a projednáno to nebylo,“ uvedl Čunek. „Je to zádrhel, který musíme vyřešit. Samozřejmě se to atypické schválení statisícových odměn jeví v kontradikci s šetřením policie, které tam probíhá. Proč rada nepočkala, to nevím,“ dodal.
Podle regionálního vydání Mladé fronty Dnes (MfD) s odměnami nesouhlasil bývalý hejtmanův náměstek pro zdravotnictví Lubomír Nečas (SPO). „Schválení odměn bez dozorčí rady je porušením smlouvy,“ řekl deníku Nečas, který je také členem dozorčí rady. Nehlasovala pro ně ani radní Taťána Valentová Nersesjan (ČSSD). Podle bývalého náměstka Jaroslava Drozda (ČSSD) bylo naopak vše v souladu se zákonem.
Podle bývalého hejtmana Stanislava Mišáka (ČSSD) šlo o Nečasovu osobní animozitu vůči vedení nemocnice. „Všechny valné hromady, kde Rada Zlínského kraje vykonává funkci buď jediného společníka, nebo jediného akcionáře, to znamená přijímá rozhodnutí, proběhla v souladu s právním řádem České republiky,“ řekl novinářům Mišák. Nečas MfD řekl, že navrhoval rozhodnutí odložit. „Ale pan hejtman chtěl rozhodnout hned,“ uvedl Nečas.
Odměny dostávají členové představenstev nemocnic každý rok. Jejich výše se nezveřejňuje, ale podle MfD se pohybují v řádu stovek tisíc korun a vyplácí se z vlastního rozpočtu nemocnic. Dozorčí rada přiděluje odměny také podle toho, do jaké míry nemocnice splnila hospodářské výsledky, zvládla investice nebo akreditace.
Zlínská nemocnice byla na konci srpna jako jediná ze čtyř nemocnic zřizovaných krajem ve ztrátě asi 15 milionů korun. Podle bývalého vedení kraje to způsobilo nedostatečné financování léků speciálních center.
Nemocnice by i letos měla hospodařit se ziskem, loni činil 8,5 milionu korun. Kvůli podezření z trestné činnosti související s hospodařením zasahovala v nemocnici 11. října policie.
Krajské volby vyhráli lidovci, kteří uzavřeli koalici s hnutím ANO, STAN a ODS. V zastupitelstvu mají 29 z 45 mandátů. KDU-ČSL v radě obsadila čtyři křesla, ANO a STAN po dvou a ODS jedno. V opozici skončili sociální demokraté, KSČM, Svobodní a Soukromníci a hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. V minulých čtyřech letech v kraji vládla ČSSD, KSČM a SPO. Ve volbách ale levice propadla. ČSSD a komunisté oslabili a SPO v zastupitelstvu vůbec není.
Zdroj: ČTK

02.11.2016MZ: Zákon o léčivech uspoří během tří let asi dvě miliardy Kč

Novela zákona o léčivech, kterou bude příští týden schvalovat Sněmovna, uspoří v tuzemském zdravotnictví během tří let asi dvě miliardy korun. Uvedl to ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Novela má snížit ceny především u léků využívaných v nákladné biologické léčbě. S návrhem nesouhlasí výrobci léků, podle nich se zpomalí přístup nových léků na český trh.
Hlavním cílem původního vládního návrhu bylo zabránit vývozu některých léků. Během projednávání zákona ministerstvo připravilo společně s šéfem sněmovního zdravotního výboru Rostislavem Vyzulou (ANO) pozměňovací návrh, který má omezit maximální cenu všech podobných přípravků v rámci jedné referenční skupiny. Do jednotlivých referenčních skupin jsou zařazovány léky, které mají obdobnou účinnost a podobné klinické využití. Omezení se má dotknout především levnějších variant biologických léků, tzv. biosimilars, a generických léků.
Ministerstvo návrh zdůvodňuje mimo jiné dlouhodobě rostoucími náklady na biologickou léčbu, která se používá například k léčbě rakoviny a roztroušené sklerózy. „Nechceme tím ušetřit, ale zajistit to, aby tuto léčbu dostávali i další pacienti. Úspora bude použita právě na léčbu dalších pacientů,“ řekl ministr Němeček. Podle něj náklady na biologickou léčbu rostou každoročně asi o 1,5 miliardy korun, což je podle něj neudržitelné. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna předpokládá, že její letošní výdaje na tuto část péče dosáhnou asi 9,3 miliardy korun. Loni tuto léčbu mělo v celé ČR 46.000 pacientů.
S pozměňovacími návrhy k novele nesouhlasí především výrobci léčiv, podle kterých tlak na snížení cen biosimilárních léků zvyšuje jejich atraktivitu pro vývoz. Opatření podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem Martina Mátla rovněž zpomalí a omezí vstup nových přípravků na trh.
Zdroj: ČTK

01.11.2016Veřejné zdravotní pojištění je v zisku, ale není udržitelné

Systém veřejného zdravotního pojištění loni vykázal přebytek 0,58 miliardy korun, přičemž příjmy činily 252,6 miliardy korun. I přes hospodářský růst zůstává systém zranitelný vůči hospodářské recesi a je zároveň dlouhodobě neudržitelný.
K jeho stabilizaci je nutné hledat další zdroje. Vyplývá to z hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za rok 2015, které ve středu projedná vláda.
Hodnocení vychází z dat z výročních zpráv a účetních závěrek pojišťoven za loňský rok. Dokumenty by po projednání vládou měla ještě schvalovat Sněmovna.
V hodnocení se uvádí, že i přes výrazný hospodářský růst v loňském roce vzrostly finanční zůstatky na bankovních účtech jen o 1,4 procenta na 15,35 miliardy korun. Poměr těchto zůstatků k celkovým ročním výdajům zdravotních pojišťoven se snížil na 6,1 procenta.
„Systém veřejného zdravotního pojištění tak zůstává nadále zranitelný vůči negativním šokům, nejen v podobě návratu recese, ale také významnějšího zpomalení hospodářského růstu. Navzdory krátkodobé stabilizaci nelze hovořit o finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění z dlouhodobého, ani střednědobého hlediska, a proto je nutné hledat další zdroje k jeho stabilizaci,“ uvádí se v předkládací zprávě.
Kvůli větší stabilitě systému chce ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uzákonit pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce či nezaměstnané. S návrhem ale nesouhlasí ministerstvo financí, které vede předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Příjmy ze státního rozpočtu za státní pojištěnce loni vzrostly meziročně o 1,8 procenta na 60,94 miliardy korun a tvoří 24,1 procenta z celkových příjmů systému. Příjmy z vlastního výběru pojistného od zaměstnavatelů, živnostníků a osob bez zdanitelných příjmů činily loni 188,7 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více.
Z celkových výdajů 252 miliard korun představovaly 97 procent, a tedy 244,8 miliardy korun, výdaje na zdravotní služby. Meziročně stouply o 5,6 procenta. V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly 23.483 korun.
Celkové kladné saldo vykázala loni Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a Oborová zdravotní pojišťovna (OZP), ostatní pojišťovny se propadly do záporných hodnot.
Ke konci loňského roku pojišťovny evidovaly 10,4 milionu pojištěnců, nejvíce - asi 5,9 milionu - jich měla VZP. V pojišťovnách bylo loni zaměstnáno v průměru 5832 lidí, o 14 více než rok předtím.
Zdroj: ČTK

25.10.2016Ministerstvo zdravotnictví hledá náměstka pro zdravotní péči

Ministerstvo zdravotnictví znovu vyhlásilo výběrové řízení na pozici náměstka pro zdravotní péči. Místo je neobsazené od letošního března, kdy na post rezignoval Josef Vymazal (za ANO).
výběrové řízení, manažer, ředitel, nový ředitel, krizový manažer,
Zájemci se mohou hlásit do 21. listopadu, vítěz výběrového řízení by měl nastoupit v lednu příštího roku. Ministerstvo to uvedlo na svém webu.
Vedením sekce zdravotní péče je nyní pověřen Tom Philipp, který je náměstkem pro zdravotní pojištění.
Výběrové řízení na služební místo náměstka pro zdravotní péči bylo vyhlášeno už po jeho uvolnění na jaře. Místo se ale nepodařilo obsadit, proto bylo nyní vývěrové řízení vyhlášeno opětovně, sdělil mluvčí ministerstva Ladislav Šticha.
Vymazal svou rezignaci na začátku března zdůvodnil zdravotními důvody. Mluvilo se ale o tom, že jeho konec souvisí především s problémy kolem tendru na leteckou záchrannou službu. Vymazal byl odpovědný za zadání posudku expertům dopravní fakulty ČVUT, který měl být podkladem pro tendr a stanovení jeho ceny. Posudek tehdy napadl předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš, zpochybňoval mimo jiné hodnotu tendru. Vláda kvůli tomu projednávání materiálu odkládala. Vymazal jakákoliv pochybení související s tendrem odmítl.
Tendr, který byl později vyhlášen, dosud nebyl uzavřen. Hodnotící komise sice vybrala vítěze, jeden z nich, firma DSA, ale výsledky napadla.
Zdroj: ČTK

20.10.2016Cévní mozková příhoda denně usmrtí přes 30 Čechů

Zjistit riziko cévní mozkové příhody (mrtvice) a poradit se s odborníky mohou dnes lidé v budově pražského hlavního nádraží, kde se od 8.30 do 17.30 hodin koná pátý ročník Dne prevence programu POMOC.
Cévní mozková příhoda, lidově zvaná mozková mrtvice, představuje osudovou hrozbu pro nemocného a jeho blízké. Má dopad nejen na nejbližší okolí pacienta, ale celou společnost. Onemocnění srdce a cév představují, i přes maximální úsilí současné medicíny, jednu z hlavních příčin úmrtí.
Informovat Čechy o možnostech prevence mozkové mrtvice bude letos popáté edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév) a jeho Den prevence. Ve čtvrtek 20. 10. jej může veřejnost navštívit v budově pražského hlavního nádraží. Od 8.30 do 17.30 hodin zde bude zdarma přístupný unikátní model srdce v nadživotní velikosti, kde si lidé budou moci zdarma zjistit své riziko ohrožení mrtvicí a své výsledky konzultovat s přítomným lékařem, který jim poradí i vhodné možnosti prevence.
Dny prevence programu POMOC již pátý rok pomáhají odhalit tichého nepřítele
Mozková mrtvice je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V České republice dokonce zaujímá smutné druhé místo v příčinách úmrtnosti. „CMP je časté onemocnění. Za rok na něj umírá téměř 11 tisíc osob, přepočteno na den je to přes 30 úmrtí denně. Hospitalizací s touto diagnózou je v ČR téměř 60 000 za rok, praktičtí lékaři registrují za rok 26 000 nemocných pro CMP. Co je skutečně téměř neuvěřitelné, je délka pracovní neschopnosti u nemocného s CMP. Ta činí více než 150 dní. Ve srovnání s dalšími státy na tom ČR není nijak dobře. Výskyt CMP je 300/100 000 obyvatel, průměr Evropy je 90–140, USA lehce přes 200,“ shrnuje smutnou českou bilanci prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, z Centra preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze.
Pro zvýšení informovanosti veřejnosti a odhalení rizikových skupin ohrožených mozkovou mrtvicí jsou pořádány Dny prevence, během kterých je pro veřejnost připraven edukační program POMOC. Od roku 2012 bylo během dosavadních 11 Dnů prevence vyšetřeno celkem 3 423 osob a u téměř 4 % z nich (126 osob) byla odhalena fibrilace síní, která je až z jedné pětiny příčinou mrtvice.
S vhodnou prevencí poradí lékař
Pro Den prevence programu POMOC je charakteristický unikátní nadměrný nafukovací model srdce (3,5 × 6 m), kterým bude možné volně procházet. Do posledních detailů tak bude možné prozkoumat jednotlivé detaily nejdůležitějšího lidského orgánu, který v sobě může v případě fibrilace síní skrývat i krevní sraženinu – trombus. Návštěvníkům Dne prevence bude k dispozici lékař a zdravotní sestry, se kterými bude možné konzultovat zjištěné výsledky a poradit se o vhodných možnostech prevence. Akce je realizována ve spolupráci s Českou internistickou společností, pacientskou organizací ICTUS, která pomáhá lidem po prodělané mozkové mrtvici s návratem do plnohodnotného života, pacientskou organizací Rytmus srdce, dále společností Bayer. Během Dnů prevence mohou návštěvníci akce využít poradnu pacientské organizace ICTUS.
Prevence je důležitá nejen pro sportovce
Zdravotní prevence zaměřená na kardiovaskulární systém je běžná i u profesionálních fotbalistů a zajímat by se o ni měla i obecná populace. Během posledních let se zpřísnila i kontrola sportovců zaměřená na kardiovaskulární systém, která v době před revolucí byla téměř nulová. Měly na to vliv jak události, které se staly především ve světě, ale i aktuální dostupnost různých vyšetření. „Důkladnou prevencí docílíte eliminace hráčů, kteří by mohli mít srdeční problémy. U nás na Dukle máme příklad Petra Malého, který podstoupil všechna vyšetření, která podstoupit měl, ještě ve větší frekvenci, než je běžné. Bohužel se na jeho vadu nedalo přijít dostupnými prostředky. Jednalo se o nepravidelnou srdeční arytmii,“ říká lékař fotbalového klubu Dukla Praha MUDr. Ladislav Šindelář. „Obecná populace by měla docházet na vyšetření, na která má nebo na ta, na která je pošle praktický lékař. Mezi základní vyšetření řadíme například EKG nebo odběry krve. Navíc by se mělo přihlížet k rodinné anamnéze, jestli se v ní vyskytují náhlé srdeční kolapsy. Není možné, aby všichni amatérští fotbalisté podstupovali podobná komplexní vyšetření jako profesionálové, ale díky prevenci například přes praktického lékaře je možné rizikům předcházet,“ shrnuje důležitost preventivních vyšetření u veřejnosti MUDr. Šindelář.
Příčiny a projevy cévní mozkové příhody
„Na vzniku CMP se podílejí známé rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků, např. zvýšený cholesterol. Ty je třeba u každého identifikovat a léčit. Nesmíme podceňovat ani význam rodinné zátěže. Velmi významné riziko představuje nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tu je třeba léčit nebo v případě, že fibrilace síní přetrvává, je potřeba zavést léčbu protisrážlivými prostředky, tzv. antikoagulancii,“ shrnuje prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
Mozková mrtvice přichází náhle a projevuje se slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla, poruchou řeči a vidění. U pacienta dochází k náhlé nevysvětlitelné závrati, případně náhlým pádům ve spojení s dalšími neurologickými příznaky. Může se objevit slepota, bolest hlavy, na začátku zvracení, porucha vědomí nebo epileptické záchvaty. Jan Dohnálek je zakladatelem neziskové organizace ICTUS, která pomáhá lidem po cévní mozkové příhodě. Sám cévní mozkovou mrtvici prodělal a ostatním radí, jak se jí vyhnout: „Moje chyba? Nekontroloval jsem si vysoký tlak, vysoké nasazení v práci, nepoznal jsem malého ‚bratříčka‘, který mě měl varovat. Do dvou měsíců přišel větší, silnější. Ale dnes už jsem moudřejší. Hlídejte si tlak, nechte si zkontrolovat fibrilaci síní, například při našich akcích během Dnů prevence programu POMOC. Dodržujte životosprávu a neužeňte se.“
Fibrilaci síní je možné léčit a zabránit tak vážným zdravotním i sociálním dopadům onemocnění
„Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující arytmií, a přestože neohrožuje postiženého bezprostředně na životě, významně kvalitu jeho života zhoršuje. Navíc v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko výskytu komplikací, jakými jsou mozkové příhody a srdeční selhání, a poslední zjištění ukazují, že existuje i souvislost mezi fibrilací síní a různými formami demence. Z těchto informací logicky vyplývá, že sociální důsledky mohou být značné: pacienti se například velmi obtížně vyrovnávají se změnou výkonnosti. Pokud jsou nuceni změnit zaměstnání, či dokonce odejít do invalidního důchodu, prakticky úplně změní prostředí a také svůj denní rytmus. Mnoho pacientů pak trpí pocity méněcennosti,“ popisuje hlavní sociální aspekty tohoto onemocnění Mgr. Pavla Krištofová z občanského sdružení Rytmus srdce.
První příznaky mrtvice lze jednoduše odhalit. Pak je potřeba jednat rychle!
„Jestliže CMP začíná, je třeba si to uvědomit a co nejrychleji se dostat do specializované péče. Urgentní léčba ve specializovaném komplexním cerebrovaskulárním centru nebo na „iktovém centru“ je tím úspěšnější, čím dříve ji nemocný dostane,“ říká prof. MUDr. Richard Češka.
Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Americká společnost pro CMP vytvořila snadnou pomůcku pro diagnostiku základních příznaků. „Pojem, který bychom si měli pamatovat, je FAST (Face – tvář, pokleslý koutek, vytékající sliny, Arm – paže, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže, Speech – řeč, neschopnost mluvit nebo i obtížné rozumění řeči, Time – co nejrychlejší transport),“ shrnuje základní diagnostiku příznaků mrtvice prof. Češka.
Více informací o prevenci mozkové mrtvice, onemocnění fibrilace síní a nadcházejícím Dni prevence programu POMOC naleznete na edukačním webu www.mozekasrdce.cz.
Zdroj: zdravi.euro.cz

04.10.2016Nobelovu cenu za lékařství má Japonec Ósumi za buněčný výzkum

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získal Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, tedy procesu, při němž buňky ničí část svého obsahu, zbavují se tak nežádoucích komponentů a následně svůj obsah recyklují.
Jméno 71letého laureáta, který svou prací přispěl k lepšímu pochopení nemocí jako rakovina, Parkinsonova choroba či cukrovka druhého typu, oznámil stockholmský Karolinský institut.
Ačkoli proces autofagie (sebepožírání) byl pozorován již v 60. letech, „jeho zásadní význam pro fyziologii a lékařství byl odhalen teprve při experimentech Jošinoriho Ósumiho z 90. let“, konstatoval institut.
Ósumi na buňkách kvasnic popsal mechanismus autofagie, identifikoval gen, který autofagii vyvolává, a dokázal, že podobným způsobem jako buňky kvasnic fungují v tomto ohledu i lidské buňky.
„Ósumiho objevy vedly k pochopení toho, jak buňka recykluje svůj obsah,“ uvedl Karolinský institut v prohlášení.
„Ósumi tak otevřel cestu k porozumění… fyziologickým procesům, včetně toho, jak se lidské tělo přizpůsobí extrémnímu hladovění či jak reaguje na infekce,“ dodal institut.
Karolinský institut připomněl, že „mutace genů, které stojí za autofagií, může způsobovat choroby, jako jsou neurologická onemocnění, diabetes druhého typu či rakovina“.
Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího by mohl Ósumiho výzkum dokonce přispět ke zpomalení stárnutí. Špatně fungující proces autofagie „je možná dokonce hlavní příčinou stárnutí, protože tímto mechanismem buňky odstraňují nepotřebné a potenciálně škodlivé součásti. Když proces špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu,“ řekl Hořejší.
Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 273 kandidátů. Udělil ji jako každoročně Karolinský institut, kterým letos zmítá skandál s jeho dnes již bývalým členem, chirurgem Paolem Macchiarinim. Italský lékař byl obviněn z toho, že zfalšoval svůj životopis a přidal si na něj neexistují položky. Pochybnosti se objevily i ohledně jeho práce, kdy údajně prováděl neetické experimentální zákroky i u relativně zdravých pacientů. Macchiarini veškerá provinění popírá.
Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii a ve čtvrtek 13. října jméno držitele Nobelovy ceny za literaturu.
Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (22,5 milionu Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Vizitka letošního laureáta Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
- Molekulární biolog na tokijském technologickém institutu Jošinori Ósumi se narodil 9. února 1945 v japonské Fukuoce.
- Vystudoval Tokijskou univerzitu a postgraduálně působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku.
- V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu, tedy nejvyšší soukromé ocenění za globální úspěchy, jaké je v Japonsku udělováno. Ocenění v oboru základních věd získal za výzkum systému recyklace buněk.
Zdroj: ČTK

21.7. 2008Studium Ondřeje Pivce

Výtěžek z prodeje letošních obrázků putuje na konto mladého jazzového muzikanta, Ondřeje Pivce, který bude použit na úhradu studií na newyorské hudební škole: New School for Jazz and Contemporary Music, obor B.F.A. for Jazz Performance.
link na stránky Vernisáže obrazů