Zpravodajství

Dosavadní šéf Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý se přihlásí do výběrového řízení na nového ředitele tohoto prestižního pražského zařízení. Tento krok mu prý osobně doporučil ministr Leoš Heger (TOP 09), který v pondělí vypsal výběrové řízení na post ředitele Homolky.
Dbalý odvolán není, povede nemocnici do doby, než management získá nový a silný mandát. Přihlášky mohou uchazeči zasílat do 27. února 2012.
„Vypsání výběrového řízení považuji za příležitost obhájit svoji dosavadní práci v čele této nemocnice,“ uvedl Dbalý. Je přesvědčen, že za šest let v čele Homolky se mu podařilo ve spolupráci s celým vedením nemocnici stabilizovat ekonomicky, personálně i právně.
„Důkazem toho je dlouhodobě ziskové hospodaření nemocnice i možnost špičkového ohodnocení zaměstnanců, jejichž platy patří k nejvyšším v Česku,“ uvedl ředitel. Připomněl, že Homolka opakovaně získává prestižní ocenění a certifikáty od tuzemských i zahraničních institucí, které se zabývají kvalitou péče a zdravotnických procesů.
„Jsem přesvědčen o tom, že nemocnice je po všech stránkách dobře připravena na nadcházející období let 2012 až 2013, která jistě budou v českém zdravotnictví patřit k nejnáročnějším,“ zdůraznil ředitel. Management je podle něj připraven všechny úkoly zvládnout.
„Nemocnice Na Homolce je pro nás velmi důležitá. Připravovaný zákon o univerzitních nemocnicích přinese změny a my chceme potvrdit mandát vedení Homolky,“ řekl ČTK ke kroku ministra mluvčí Vlastimil Sršeň.
Homolka na přelomu roku dostala pokutu 30.000 korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za chyby v tendru na právní služby. Úřad jí vytkl, že nevypsala otevřenou soutěž. Nemocnice se proti pokutě neodvolala a Dbalý ji zaplatil za svého.
„Všechna obvinění, která byla vůči vedení nemocnice v uplynulých měsících vznesena a některými médii účelově použita, byla prošetřena příslušnými orgány a uzavřena jako neopodstatněná,“ uvedl ředitel.
Nosnými programy Homolky je léčba nemocí kardiovaskulárních a neurologicko-neurochirurgické povahy. Na Homolce funguje v Česku ojedinělý Lexellův gama nůž.
Zdroj : ČTK

V poslední době se občané nestačí divit tomu, co všechno je možné, aby se vylíhlo v hlavách úředníků tohoto resortu. Ze stále kouřících se pomazaných hlav, vychází například následující závěry.
Bylo zde časově vymezeno do jaké doby by se měl pacient dostat autem k různým lékařům. Je to udáno v minutách a to bez ohledu na další okolnosti, jako zda auto pojede po polní cestě, silnici nebo dálnici, zda se jedná o Trabanta nebo Mercedes, jaká je zrovna roční doba a momentální počasí a další důležité ukazatele.
Do budoucna bude určitě nutné toto doplnit a zaměstnat další „kapacity“. Mám i další návrh a to zdanit životní prostředí např. tím, že Severočeský a Moravskoslezský kraj dát do standardu a jihočeský by byl nadstandardem, kde by se za pobyt platila daň. To v případě, že by „elita“ zapochybovala, že už pomalu nemá co rozkrádat.
Čas záchranky při dojezdu např. k těžce raněnému se zvýšil z 15 minut na 20 minut. Zraněnému bude nutné vysvětlovat, že se nachází v normě a musí více vydržet. Pro rok 2012 bylo konstatováno, že Jihočeští záchranáři budou mít o 26 milionů méně. Typ pro další úsporu by měl být i v tom, že tzv. těžce nemocní by měli ukončit léčbu a být odpojeni od přístrojů, což už eutanázie se vším všudy.
Proč ji tedy rovnou nepřiznat? Hippokratova přísaha už dávno vzala za své! Nadstandardem se stane současný standard, kde ještě na zlomeniny bude přikládána sádra, standardem budou 2 klacky a provázek (rozuměj dlaha), v lepším případě polystyren. Hrozí i nevyplácení důchodů, nebude asi z čeho a ti co si celý život řádně platili, dostanou ujištění, že nějakou dobu můžou žít z tukových zásob pokud si je stačili vytvořit, jinak že peníze byly opět rozkradeny.
Současně připravované 1., 2. a 3. pilíře důchodového spoření, jsou více než pochybné, zatím co nové záludné formy rozkrádání jsou více než jisté, což už se děje v Maďarsku. V důsledku finanční tísně se stále více pacientů nebude léčit vůbec. Zvýšením věku pro odchod do důchodu se vytváří skutečnost, že i zde bude co v budoucnu rozkrádat, protože většina občanů se tohoto věku nedožije a tak pouze porostou nekontrolovatelně zisky fondů.
Hezky se poslouchalo např. i konstatování z 9. 11. 2011 v televizi Prima, že na zdravotnictví jde ročně asi 300 miliard a z toho 10 procent, což je 30 miliard je už dopředu rozkradeno. Na dětský hospic, tedy na jeho stavbu ve Vraňanech nedošlo, protože peníze byly rozkradeny, ale nikdo nebyl potrestán. Myslím, že na úvahu je toho až moc.
Občan nemůže počítat ani s legální spravedlností, pokud nemá hodně peněz a i známosti. Budou následovat sociální bouře podle předpovědí politologů například pan Petránka a zde už se nebude zvonit klíčema.
Zdroj : Regionální deník

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) vypíše výběrové řízení na ředitele Nemocnice Na Homolce. Dosavadní ředitel Vladimír Dbalý odvolán není, povede nemocnici do doby, než management získá nový a silný mandát, řekl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Podle zdroje ČTK Dbalému nic nebrání, aby se do konkurzu přihlásil.
„Ministerstvo důkladně zvážilo situaci a domnívá se, že management nemocnice by měl do dalšího období získat nový a silný mandát, který vzejde z transparentního výběrového řízení,“ řekl mluvčí. Přihlášky mohou uchazeči zasílat do 27. února 2012.
„V tuto chvíli to neumím komentovat. Dozvídáme se o výběrovém řízení z dotazů novinářů a z několikařádkové zprávy na webu ministerstva,“ řekla ČTK mluvčí Homolky Jitka Kalousková.
Dbalý vede nemocnici od konce roku 2006, začíná teď šestý rok v čele zařízení, které opakovaně obhajuje prestižní americkou akreditaci kvality JCI, kterou mají v Česku jen čtyři ze 190 nemocnic, a umísťuje se na předních příčkách českých žebříčků kvality a oblíbenosti. Loni získala Homolka od České lékařské komory certifikát kvality Nemocnice 21. století.
Homolka nikdy nebyla zadlužena, stát ji nemusel oddlužovat, vždy měla kladný hospodářský výsledek. Platy lékařů a sester na Homolce patří k nejvyšším v zemi. Nosnými programy je léčba nemocí kardiovaskulárních a neurologicko-neurochirurgické povahy. Na Homolce funguje v Česku ojedinělý Lexellův gama nůž.
„Nemocnice Na Homolce je pro nás velmi důležitá. Připravovaný zákon o univerzitních nemocnicích přinese změny a my chceme potvrdit mandát vedení Homolky,“ doplnil Sršeň.
Nemocnice se na přelomu roku dostala pokutu 30.000 korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za chyby v tendru na právní služby. Úřad jí vytkl, že nevypsala otevřenou soutěž. Nemocnice se proti pokutě neodvolala a Dbalý ji zaplatil za svého.
Nemocnice trvá na tom, že zákon neporušila. Podle ÚOHS porušila zákon o veřejných zakázkách, protože už v době uzavření smlouvy s vítězem tendru mohla předpokládat, že hodnota zakázky bude vyšší než dvoumilionový limit pro zakázky malého rozsahu, kde není nutné vypisovat otevřenou soutěž.
Kvůli údajnému porušování povinnosti při správě cizího majetku a pletich při hospodářské soutěži podal na Homolku trestní oznámení v roce 2010 lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Prý osoby spojené s Homolkou z ní vyvádějí majetek do soukromých rukou. Dbalý obvinění odmítl, všechna opatření podle něj vedou k úsporám. Jeho postup ministerstvo podpořilo.
Zdroj : ČTK

Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) tvrdí, že se za léky ušetří méně, než propočítal lékový ústav. Podle ústavu se letos ušetří za léky hrazené z pojištění téměř devět miliard korun. Ústav provedl hloubkovou revizi všech úhrad, při ní zrevidoval také ceny léků. Začal v roce 2008 a měl být hotov za rok, revize ale trvala do konce roku 2011. Podle mluvčí propočítal ústav pouze možnosti úspor.
„Vzhledem k tomu, že nebyl naplněn zákonný termín pro dokončení všech revizí, je potřeba do výsledné kalkulace započítat i ztráty z prodlení někdy i více než tři roky,“ uvádí svaz v prohlášení pro ČTK.
Úspory prý budou menší i proto, že některé přípravky původně užívané jen při hospitalizaci a hrazené jako součást výkonu se budou účtovat i v ambulancích. Hrozí prý, že pojišťovny zaplatí tyto přípravky dvakrát.
„Zpráva SÚKL o dokončení revize úhrad a možných úsporách je signálem, že došlo k zásadnímu a bezprecedentnímu snížení jednotkových úhrad léků. Je na zdravotních pojišťovnách a lékařích, jak tuto šanci využijí,“ reagoval pro ČTK na výtky pojišťoven ředitel lékového ústavu Martin Beneš.
Podle jeho mluvčí Veroniky Petlákové ústav při propočtech vycházel ze spotřeby léků v roce 2010. Tehdy pojišťovny daly za léky na recept 35,98 miliardy. Za léky na žádanku podle dat za rok 2009 daly 13,3 miliardy.
Prostřednictvím revize se nejen podařilo snížit výdaje zdravotních pojišťoven i pacientů, ale také byl nastaven standard léčby hrazené ze zdravotního pojištění, uvedla mluvčí.
Svaz i přes výhrady k výši úspor oceňuje, že se revizí cen postupně dařilo zmírnit nárůst nákladů na léky. „Zveřejňování přehnaně optimistických úspor však vytváří mylný dojem, že systém veřejného zdravotního pojištění získává zdroje. Systém je dlouhodobě v deficitu, náklady rostou a je třeba usilovat o další úspory. Platí to i pro oblast cenotvorby léků,“ uvedl svaz.
Uspořené peníze by podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka měly jít na léčbu, například pacientů se vzácnými chorobami. Všeobecná zdravotní pojišťovna za ně vydává přes dvě miliardy korun ročně.
„Zpráva SÚKL o úspoře až devíti miliard ročně na výdajích pojišťoven za léky má tedy zásadní význam. Bude možné tyto peníze použít na inovativní léčbu a léky na vzácné choroby, a tak se připojit k aktuálnímu trendu v EU,“ sdělil ČTK Dvořáček.
Zdroj : ČTK

V pravidelném zpravodajském pořadu Rádia Impuls, který moderuje Václav Moravec, to řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Už třináct dní si jako pacienti můžeme zvolit lepší péči a připlatit si za ni. Do nadstandardu patří zatím osmnáct položek, některá očkování, lehčí sádry a oční čočky. V lékárnách si také už deset dní platíme jen 30 korun za celý recept. Od1. ledna se také zvedly a měly by se zvednout platy zdravotníkům, a to o 6,25 procenta.
Jakou ještě vidíte rezervu po první fázi reformy zdravotnictví, která už dopadla na pacienty a která platí od prosince? Kolik je ještě možné ve zdravotnictví ušetřit?
Vidím to ve výši pěti až šesti miliard korun. Třeba v lékové politice se připravují výběrová řízení pro některé generické preparáty a zdá se, že je tu prostor půl miliardy na první vyzkoušení a možná potom ještě další. Stále je možno realizovat ještě lépe výběrová řízení, ale pak se prostě vyvíjejí ceny a vyvíjí se efektivita. Ceny letí dolů, efektivita výroby se zvyšuje. A samozřejmě i lékaři musí pracovat na tom, aby léčili racionálněji. Léta se mluví o tom, jak se předepisují zbytečně léky, jak je pacienti vyhazují. Takže všechno toto má v ruce nejenom ministerstvo zdravotnictví, ale i Česká lékařská komora.
Ministerstvo zdravotnictví chce pacientům vyhláškou zajistit péči lékařů a sester s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi a že jich bude dostatek. Pane ministře, vše jste konzultovali s Českou lékařskou komorou, ovšem ta tu vyhlášku zpochybnila. Říká, že stanovené počty odborníků jsou prý tak nízké, že je to, citujme slova Milana Kubka, „ruská ruleta s životy pacientů“.
Terminologie, kterou používá pan prezident Kubek, by se hodila spíše někam na pouť než do seriózní debaty. My jsme tu vyhlášku předložili do vnějšího připomínkového řízení, ke kterému teď jde, s rozporem s Českou lékařskou komorou, ale není to nic nového. Rozpor trvá asi pět let.
Připouštíte, že počty odborníků jsou nízké, že pacientům se nebude dostávat kvalitní péče?
Ne, já to absolutně nepřipouštím. Vyhláška je koncipovaná jako minimální počty. Když je někde oddělení, kde jsou lehcí pacienti, tak na ně je to vykalkulováno. Jestliže tam budou pacienti těžší, je to potom na zodpovědnosti lékařů, šéfa oddělení a ředitele příslušné nemocnice, aby počet lékařů zvýšil. My prostě neumíme napsat vyhlášku, která by vzala v potaz všechny možné situace a všechny možné kombinace pacientů a jejich nemocnic. Takže ta vyhláška je úmyslně koncipovaná jako minimální a nepodkročitelná.
Zdroj: ČTK

Pražská Nemocnice Na Bulovce odstranila ze své brány přídomek „fakultní“ a definitivně tak zakončila dvacetiletou fakultní éru nemocnice. Na faktické fungování Nemocnice Na Bulovce to však nemá mít žádný hlubší dopad, říká její ředitel Petr Zajíc. Stejné hlasy se ozývají i z Thomayerovy nemocnice.
Proces „odfakultnění“ se podle Petra Zajíce projevuje především provozními změnami, například upravením názvu klinik. Za nejnáročnější pak Zajíc považuje administrativní kolotoč odstraňování přídomku „fakultní“ z úředních dokumentů, vývěsních cedulí a webových stránek.
Navzdory tomu, že se v případě Bulovky jedná skutečně velké zdravotnické zařízení, náklady spojené s přerodem nemocnice by neměly v první fázi přesáhnout řády desítek tisíc korun.
„Na ekonomické souvislosti procesu „odfakultnění“ dostáváme z médií časté dotazy, ovšem přesné vyčíslení není v tuto chvíli možné. V současné době jsme přistoupili pouze k těm nejnutnějším krokům, kdy jsme změnili pouze ta základní razítka a další věci s tím související. Nicméně, do procesu lze těžko započítat duševní práci a práci celého týmu lidí, kteří na tom pracují. Od cedulí přes recepty až po smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami a se všemi subjekty, které zde jsou. Konečné náklady samozřejmě v tuto chvíli nejsme schopni vyčíslit, ale vzhledem k ekonomické situaci se budeme snažit být co nejúspornější,“ uvedl ředitel Zajíc.
Výuka bude pokračovat
Jedním z argumentů podporujících „odfakultnění“ dvou významných pražských nemocnic byl ten, že v hlavním městě sídlí pouze 3 lékařské fakulty, a tudíž není třeba mít 5 velkých fakultních nemocnic. Přesto se z nejvyššího vedení dotčených nemocnic ozývá, že se v rámci výuky mediků a zdravotních sester nic nezmění.
„Některé kliniky, které spolupracovaly s lékařskými fakultami, jsou v rámci pregraduální i postgraduální výuky unikátní, a proto není důvod, aby zde výuka nepokračovala. My s tím již teď počítáme, o čemž vypovídají i nové názvy klinik, například Chirurgická klinika I. Lékařské fakulty a Nemocnice Na Bulovce. Už to deklaruje zájem lékařských fakult a samozřejmě i ministerstva na tom, aby zde výuka a další vzdělávání mediků pokračovalo,“ upřesnil Zajíc.
To, zda bude příprava studentů medicíny a souvisejících oborů na Bulovce pokračovat ve stejné míře, není jisté. Podle Zajíce je zatím příliš brzy – jednání s vedením jednotlivých fakult stále ještě probíhají.
Metropolitní nemocnice v mlze
Hlavní město Praha před časem projevilo o Nemocnici Na Bulovce zájem. Rádo by z ní mělo v budoucnu svou metropolitní nemocnici. Překážkou však byly její vnitřní dluhy.
I po změně politické situace na pražské radnici je však situace stále nejasná. Bulovka tak zatím zůstane i nadále pod kuratelou ministerstva zdravotnictví.
„Co se týká medializovaného procesu přechodu na metropolitní nemocnici, tak v současnosti zůstáváme stále pod zřizovatelem ministerstvem zdravotnictví a s napětím očekáváme, jak dopadnou jednání zastupitelstva. V tomto roce proces převodu na takzvanou metropolitní nemocnici pod město Praha je poměrně složitý administrativně-zákonný proces, do kterého nemůžeme zasahovat a vyjadřovat se k němu do té doby, než bude znám výsledek jednání na radnici. Poté si město nepochybně udělá detailní přehled o ekonomice hospodaření a o vnitřním dluhu a zaujme své stanovisko,“ sdělil ředitel.
Zdroj : ZDN

S nejúspěšnější stávkou v dějinách zdravotnictví v zádech mohl jít tvrdě po krku korupčníkům a plýtvajícím. Místo toho vzkázal: Nechte pijavice sát dál!
Měla by vláda splnit slib, že lékařům v příštím roce zvýší platy o deset procent? Z jednoho důvodu určitě: vláda, která neplní sliby, stěží může počítat s důvěrou občanů.
A pokud se ministr Heger vykroutí (jako že se kroutí), založí další rozbušku do vztahu stát-lékaři, která exploduje při nejbližším konfliktu. A ten již nazrává. Smlouvu s lékaři ale vláda podepsala v době, kdy se zdálo, že Evropa vybředne z nejtěžší krize. Teď čelíme vývoji daleko hrozivějšímu. Pokud se za této situace Heger odmítl zavázat k celému desetiprocentnímu zvýšení mezd, není možné ho označit za podvodníka. Druhá věc je, že v okamžiku podpisu měl Heger v ruce silné trumfy. S nejúspěšnější stávkou v dějinách zdravotnictví v zádech mohl jít tvrdě po krku korupčníkům a plýtvajícím. Heger ale trumfová esa nevynesl, radši je opatrnicky strčil pod stůl.
Papírem šustí jeho boj proti nákupu předražených léků, přístrojů i služeb. Slíbil, že zakáže obchod přes zprostředkovatelské firmy. Ve svém příkazu ale píše, že nutnost generálních dodavatelů má být „omezena“ a nemocnice mají nakupovat „zejména“ od přímých dodavatelů.
Státním nemocnicím i krajským holdingům tak vzkázal: Nechte pijavice sát dál! A ony také sají - od snídaně do večeře.
Zdroj : Hospodářské Noviny

Novým rokem přichází do českého zdravotnictví řada změn, které se dotknou nejen pacientů, ale i zdravotníků.
Od 1. ledna se pacientům otevřela možnost volby lepší péče za příplatek. Do nadstandardu patří zatím 18 položek - některá očkování, lehčí sádry a oční čočky. V lékárně lidé začnou platit 30 korun za celý recept, ne za každou položku na předpisu jako dosud.
Lékaři musí pacientům nejdřív nabídnout standardní, tedy plně hrazenou péči. Budou-li lidé chtít, mohou si vybrat lepší očkování proti chřipce, tetanu, tuberkulóze, vzteklině, pneumokokům a rakovině děložního čípku. Za ně si pak připlatí. Doplatí ale jen rozdíl mezi konečnou cenou a částkou, kterou dávají pojišťovny. Dosud museli podle mluvčího ministerstva zdravotnictví uhradit celý obnos.
Letošní novinkou je bezplatné očkování třinácti a čtrnáctiletých dívek proti rakovině děložního čípku. Uhradí ho zdravotní pojišťovny. Doplatí se jen v případě nadstandardu, tedy pokud se vybere dražší vakcína. Stejné je to i u očkování dětí proti pneumokokovým nákazám. Mezi 18 vybraných nadstandardů patří i lehčí sádry a dlahy. V seznamu jsou také nitrooční a měkké čočky.
Za příplatek se nechat ošetřit určitým lékařem (např. primářem, přednostou) , dostat lepší kyčelní kloub či jít na robotickou operaci možné není. Zařazení dalších položek na seznam nadstandardních zákroků a zdravotnických prostředků ministerstvo chystá. Od 1. ledna se také v lékárnách mění poplatek při vyzvednutí léků na předpis. Dosud lidé hradili 30 korun za každou položku na receptu, teď vydají 30 korun za celý recept.
Platy zdravotníků
Od 1. ledna by se také měly zvednout platy zdravotníkům, a to o 6,25 procenta. Jestli na to nemocnice budou mít a výdělky porostou, se ukáže až při první letošní výplatě v únoru. Odbory poté zváží další kroky – protesty nevylučují.
Podle memoranda, které s odbory pod tlakem protestní akce doktorů „Děkujeme, odcházíme“ loni na jaře podepsal ministr Leoš Heger (TOP 09), měl příjem růst o deset procent. Ministr ale před nedávnem uvedl, že zdravotnictví není na takové přidávání v dobré ekonomické kondici. Nabídl zvýšení o 6,25 procenta, od pololetí pak případně o dalších 3,75 procenta. Odboráři to považují za porušení slibů a zvažují případné protesty – rozhodnou se až podle výplatních pásek za leden.
Změny v postgraduálním vzdělávání lékařů
Od Nového roku se mění také systém dalšího vzdělávání lékařů. Dosavadní centralizované specializační vzdělávání lékařů k atestaci přechází z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na sedm lékařských fakult, tedy na specializovaná univerzitní pracoviště. Změna podle ministerstva zdravotnictví odpovídá světovým trendům. Bez atestace nemůže lékař samostatně léčit.
Lékařské fakulty budou zajišťovat vzdělávání a zkoušky v 39 medicínských oborech. IPVZ bude spolu s ministerstvem nadále zajišťovat specializační vzdělávání v oborech všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, vzdělávání farmaceutů, certifikované kurzy a zápočet odborné praxe absolvované v zahraničí a v rámci doktorského programu
Pokračuje systém akreditačních míst, kdy stát přispívá lékařům na specializační vzdělávání celkem půl miliardy ročně. V roce 2012 to bude už čtvrtý cyklus dotací. Loni bylo pro nelékařské obory vypsáno 981 rezidenčních míst a pro lékařské obory 150 míst pro obor všeobecné praktické lékařství a 30 míst pro praktické lékařství pro děti a dorost. Od 1. srpna 2011 se pro lékaře, zubaře a farmaceuty nařízením vlády zlevnily zkoušky - za atestační zkoušku nyní platí místo 3500 jen 500 korun. Méně zaplatí i za zkoušky na závěr certifikovaných kurzů.
Zdroj : ČTK

Nová úhradová vyhláška je pro radiology likvidační, ministerstvo zdravotnictví by ji mělo přehodnotit. S tímto prohlášením přišlo Grémium ambulantní radiologie (GAR). Kvůli nové vyhlášce by jim prý klesly úhrady o sedm až 40 procent, některé ambulance by nejspíš zanikly.
Radiologové si to vysvětlují tím, že se na úkor jejich oboru zvyšují platy nemocničních lékařů.
„Nerozumíme požadavku ministerstva zdravotnictví, aby se radiologická pracoviště chovala více hospodárně a efektivně, přitom ale pečují výlučně o pacienty odeslané jejich ošetřujícími lékaři. Takzvané ekonomické chování znamená jedině odmítání pacientů, což je ovšem pod hrozbou výpovědi smlouvy se zdravotní pojišťovnou, navíc je takové chování i nezákonné,“ sdělil ČTK v tiskové zprávě předseda grémia Petr Máca.
Upozornil také, že radiologie je obor náročný na investice, ty jim nařizuje i nová legislativa. Přitom zvýšení sazby DPH zatíží běžné rozpočty o dvě až tři procenta. Pokud by byla vyhláška přijata, pro pracoviště rentgenové a ultrazvukové diagnostiky by to podle něho znamenalo reálný propad úhrad o 12 procent, pro screeningovou mamografii o devět procent, o sedm procent pro výpočetní tomografii a magnetickou rezonanci a o 40 procent pro celotělovou kostní denzitometrii.
„GAR předpokládá při přijetí úhradové vyhlášky v navržené podobě zánik lokálních pracovišť dnes dotovaných z jiných provozů s následným zánikem přímo provázaných odborných ambulancí. Na mnoha místech nebude zajištěna místní ani časová dostupnost zdravotní péče,“ varovali radiologové.
Důvodem krácení úhrad je podle nich plánované navýšení platů nemocničních lékařů. „Je nepřijatelné, pokud se v konkrétních dopadech zvýší příjmy nemocničních lékařů na úkor radiologů a radiologických asistentů pracujících mimo nemocnice,“ uvedli radiologové. Vyzvali proto ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), aby materiál ještě přehodnotil, předali mu také konkrétní návrhy.
Zdroj : ČTK

Pražská fakultní nemocnice Na Homolce boduje u pacientů i lékařů. Vyplývá to z nového průzkumu sdružení HealthCare Institute. Jak si nemocnice udržuje dobrou pověst? Nač láká pacienty? Ředitel Vladimír Dbalý odpovídal on-line na dotazy čtenářů serveru iHNED.cz.
Nemocnice Na Homolce sbírá jedno ocenění za druhým. Nejnověji zvítězila v žebříčku nejlepších nemocnic Česka, které sestavilo sdružení HealthCare Institute na základě výpovědí pacientů i zaměstnanců. Veřejnost do pražské nemocnice láká nejen špičková péče, ale i příjemné prostředí a dobré zacházení. Management nemocnice se podle ředitele nemocnice Vladimír Dbalý věnuje stížnostem pacientů systematicky. „Každá stížnost prochází procesem ověřování u osoby či na pracovišti, k němuž se stížnost vztahuje a u primáře či jiného vedoucího pracovníka daného oddělení. U oprávněných stížností používáme systém postihů, například finančních, ale i personálních ve smyslu zbavení funkce,“ uvedl v rozhovoru se čtenáři IHNED.cz ředitel Homolky.
Nejčastější stížnosti se podle něj jednoznačně týkají špatné orientace v budově, v řídkých případech stravy a občas také na chování personálu. Fakultní nemocnice nabízí program Premium Care, za který si pacienti připlácejí. V programu platíte za doprovodný organizační servis - nikoliv za zdravotní péči - například 24 hodinový servis na telefonu, služby speciální recepce, dovoz léků,“ vysvětloval Dbalý s tím, že se nejedná o nadstandardní péči.
Nadstandardy jsou trend
Nadstandardům se ale rozhodně nebrání. „Domnívám se, že pozvolné zavádění jasně definovaných a odbornými společnostmi kontrolovaných nadstandardů a standardů je celosvětový trend. Z mého pohledu považuji za smysluplné především zavedení možnosti připlatit si za ošetření renomovaným odborníkem, což má mimo jiné i protikorupční efekt,“ dodal Vladimír Dbalý. Rozsah těchto služeb je dán výší poplatku ve třech kategoriích. Všechny informace k tomu jsou na webu Programu. Co zařídí nemocnici zájem pacientů? Jsou to jen bezchybné lékařské diagnózy? Přístrojové vybavení? Možnost objednat se na vyšetření bez dlouhého čekání? Dlouhodobá pověst?
Zdroj : Ihned.cz

Nemocnice poslaly pacientům jasný vzkaz: I když ode dneška zaplatíte za den na lůžku místo šedesáti korun stovku, lepší péči nebo modernější vybavení nečekejte.
Peníze, které se díky navýšení poplatku do zdravotnických zařízení dostanou, podle jejich ředitelů spolkne další zvyšování výdajů. A to zejména kvůli růstu platů zdravotníků a DPH. Na další modernizaci prý už nic nezbude.
Ministerstvo zdravotnictví přitom odhaduje, že do českých nemocnic po navýšení poplatku přiteče v příštím roce o 750 milionů korun více.
„Nic převratného za to neuděláme, budeme rádi, když se nám podaří udržet ten standard, který máme doposud,“ reagoval ředitel ostravské fakultní nemocnice Svatopluk Němeček.
Podobně však mluví i vedení dalších českých nemocnic. „Nezmění se vůbec nic. Nám to vygeneruje zhruba deset milionů korun navíc za rok a i s nimi budeme bojovat o vyrovnaný rozpočet,“ řekl Aktuálně.cz ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marek Zeman.
A také v motolské nemocnici použijí peníze na vykompenzování ztrát. „Kvalita v nemocnici se zvýší, ale nebude to kvůli tomu, že se navýší poplatek,“ tvrdí ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.
Za poplatky koupili noční stolky
Doposud zdravotnická zařízení v Česku vybrala na poplatku za hospitalizaci pacientů každý rok zhruba 1,2 miliardy korun.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně je musí využít jen na úhradu nákladů spojených s jejich provozem a modernizací.
Což má prý zajistit, že půjdou na zateplení budov, vybavení interiéru zdravotnických zařízení či jednotlivých pokojů. Kam všechny peníze odtekly, ale vedení nemocnic neví a většinou jednoduše říká, že skončily v rozpočtu.
„Pořídili jsme nové noční stolky,“ vzpomněl si Němeček, na co například využili dvanáct milionů korun, které za poplatky v ostravské nemocnici ročně vyberou. A třeba ve vinohradské nemocnici se podle ředitele zvýšilo množství peněz, které vydají na stravu pro pacienty. „Tím se jídlo o něco zkvalitnilo,“ prohlásil Zeman.
Pro deset procent nejchudších
Ministerstvo tvrdí, že zvýšení poplatku ze 60 na 100 korun žádné dopady na pacienty mít nebude.
Zdroj : Aktualne.cz

Nezisková zdravotnická organizace HealthCare Institute (HCI) ve spolupráci s odborným partnerem - společností CCB - Czech Credit Bureau a.s. (CCB) - zrealizovala již v roce 2008 jako první svého druhu unikátní hodnocení českých nemocnic na základě jejich finančního zdraví.
Vycházíme z obecného faktu, že dobrá finanční kondice našich nemocnic ovlivňuje dlouhodobě jak kvalitu poskytovaných služeb, tak i spokojenost pacientů a zaměstnanců nemocnic. Zde proto předkládáme výsledky nejnovějšího ročníku.
Žebříček nemocnic (2011)
Do letošního ročníku se dostalo 102 nemocnic, v jejichž rámci bylo 53 obchodních společností, 38 příspěvkových organizací a 11 fakultních nemocnic.
Kategorie fakultních nemocnic
1. Fakultní nemocnice Plzeň
2. Fakultní nemocnice v Motole
3. Fakultní nemocnice Hradec Králové
Kategorie Nemocnice - příspěvkové organizace (krajské a městské nemocnice)
1. Nemocnice na Homolce
2. Nemocnice Ivančice
3. Nemocnice Blansko
4. CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE
5. Nemocnice Vyškov
Kategorie Nemocnice - obchodní společnosti
1. Nemocnice Kadaň, s.r.o.
2. Nemocnice Prachatice, a.s.
3. Nemocnice Český Krumlov, a.s.
4. Nemocnice Tábor, a.s.
5. Nemocnice České Budějovice, a.s.
Letos jsme také nově u obchodních společností posuzovali rentabilitu aktiv ROA (poměr výsledku hospodaření k aktivům) a rentabilitu tržeb RETS (vyjadřuje, jaký poměr má provozní zisk z celkových tržeb).
Rentabilita aktiv (ROA):
1. Nemocnice Podlesí a.s.
2. CNS-Centrum Třinec s.r.o.
3. Šumperská nemocnice a.s.
4. VISUS, spol. s r.o.
5. Nemocnice Valašské Meziříčí a.s.
6. Nemocnice Boskovice, s.r.o.
7. Nemocnice Hranice, a.s.
8. Nemocnice Tanvald, s.r.o.
9. Středomoravská nemocnič. a.s., Nemocnice Šternberk
10. Vítkovická nemocnice, a.s.
Rentabilita tržeb (RETS):
1. Nemocnice Podlesí a.s. 2. CNS-Centrum Třinec s.r.o.
3. VISUS, spol. s r.o.
4. Nemocnice Tanvald, s.r.o.
5. Vítkovická nemocnice, a.s.
6. Nemocnice Valašské Meziříčí a.s.
7. Nemocnice Hranice, a.s.
8. Nemocnice Český Těšín a.s.
9. Šumperská nemocnice a.s.
10. Jesenická nemocnice, spol. s r.o.
Zdroj: HealthCare Institute

Prezident Václav Klaus podepsal soubor zákonů, které jsou součástí vládní reformy ve zdravotnictví a sociální oblasti. O rozhodnutí prezidenta ČTK informoval jeho mluvčí Radim Ochvat.
Klaus podepsal i novelu, podle které dolní sazba daně z přidané hodnoty příští rok stoupne na 14 procent ze současných deseti procent, od roku 2013 se sazby mají sjednotit na 17,5 procenta.
Zákony vládní zdravotní a sociální reformy dříve odmítl Senát, sněmovna ale jeho veto po několikadenních obstrukcích opozice hlasy koaličních poslanců přehlasovala. Po podpisu prezidenta už nestojí vládním reformním zákonům nic v cestě.
Druhou část vládní reformy zdravotnictví tvoří několik norem. Zákon o zdravotních službách vymezuje podmínky poskytování péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Pacient má například získat právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o zdravotních službách, které mu mají být poskytnuty.
Zákon o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut - nejvýše na 20 minut. Záchranáři také budou mít zákonnou možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí.
Zákon o specifických zdravotních službách upravuje například umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace můžu a transsexualitu. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Umělé oplodnění bude moci podstoupit žena nejvýše do 49 let.
Změny, se kterými počítají zákony o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a záchranné službě začnou platit od 1. dubna příštího roku. První dopady reformy ale pocítí na svých peněženkách pacienti už od 1. prosince, kdy jim stoupnou poplatky za den v nemocnici z 60 na 100 korun. Od 1. ledna ale naopak budou platit 30 korun za recept, ne jako dosud za položku na receptu.
Podle novely zákona o zdravotním pojištění, kterou dnes prezident také podepsal, budou pojišťovny nově hradit dívkám ve věku od 13 do 14 let očkování proti rakovině děložního čípku. V případě asistované reprodukce budou pojišťovny ženám platit čtyři pokusy místo tří v případě, že při prvních dvou pokusech se bude používat jedno, nikoli více embryí. Také tato pravidla by měla platit od 1. dubna.
Prezident svým podpisem potvrdil také novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a změnu zákona o zaměstnanosti. Vláda mění mimo jiné systém sociálních dávek a zpřísňuje pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Různé sociální dávky bude podle předloh nově vyplácet jen úřad práce. Lidé je budou moci čerpat rovněž prostřednictvím sociální karty. Celková výše rodičovského příspěvku se při dvouleté, tříleté a čtyřleté variantě sjednotí na 220.000 korun. Srážku ve výši asi deset procent mohou čekat lidé, kteří nebudou posílat starší dítě do školy.
Příspěvek na péči se sice bude dál dávat postiženým lidem „na ruku“, změní se však pravidla pro jeho poskytování. U příspěvku na bydlení se jeho vyplácení omezí na sedm let během deseti let. Výjimku budou mít například lidé nad 70 let. Příspěvek budou moci úřady vyplácet přímo pronajímateli.
Novela zákona o zaměstnanosti počítá například s úpravou odpracované doby, která je podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Lidé budou moci dostat po dvou měsících po registraci na úřadu práce nabídku veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Pokud ji uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů odmítne, bude vyřazen a nebude dostávat podporu v nezaměstnanosti.
Podle ČSSD jde o protiústavní opatření a chystá proto stížnost na tento zákon u Ústavního soudu. Sociální demokraté zvažují i to, že kvůli způsobu schválení norem ve sněmovně, kde vládní koalice v reakci na opoziční obstrukce sloučila rozpravu k více normám, napadnou u Ústavního soudu celý balík vládních reformních zákonů.
Zdroj : ČTK

Lékárníci budou celý tento týden radit lidem, jak správně užívat antibiotika a na jaké obtíže. Zbytečným užíváním antibiotik na běžné virózy totiž roste odolnost bakterií. Lékaři pak musejí dávat antibiotika se širokým spektrem účinku na nemoci, na které dřív stačil běžný penicilin. Antibiotický týden v prostředí lékáren se koná pod záštitou Světové zdravotnické organizace.
Podle výsledků loňského průzkumu v lékárnách se 51 procent dotázaných mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti virům. Téměř třetina si myslí, že antibiotika jsou léky na chřipku a nachlazení.
Kampaň je zaměřena na dospělé pacienty i na rodiče dětských pacientů. „Rodičům vysvětlíme, kdy jsou pro dítě antibiotika vhodná a kdy by naopak mohla uškodit a jaká opatření a úpravy jídelníčku jsou při užívání antibiotik potřebná,“ řekl ČTK mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs.
Zdůraznil, že antibiotika působí jen na bakteriální infekce. Většinu nachlazení a chřipek působí viry, proti nim jsou neúčinná. Rozlišit původce umí jednoduchý test, který za pár okamžiků přímo v ordinaci lékaře ukáže, zda nemoc způsobily bakterie nebo viry.
Pokud lékař antibiotika předepíše, je nutno dodržet pokyny pro užívání. Většinou to znamená dobrat celé balení a nepřestat, i když se nemocnému po pár dnech uleví. Lék je nutno brát v daných intervalech, jen tak se udrží v těle jeho hladina pro boj s bakteriemi. Není správné užívat „zbytky“ z domácí lékárničky, každé antibiotikum působí jen na určité bakterie.
U některých lidí mohou způsobit antibiotika obtíže jako průjem či bolesti břicha, kůže bývá citlivější na sluneční záření. Všem problémům se pacient podle Krebse vyhne, když po dobu nemoci zůstane doma v posteli. Antibiotika se nemají kombinovat s mléčnými výrobky, omezují účinek léku. V těhotenství je možno brát penicilin, zakázány jsou tetracykliny, protože poškozují vývoj plodu.
Součástí osvětové kampaně v antibiotickém týdnu je i průzkum mezi dospělými pacienty a rodiči dětí, kterým byla antibiotika předepsána. Dotazník umožní srovnat názory českých pacientů s výsledky obdobného průzkumu v dalších zemích EU.
Loni se do akce zapojilo v ČR kolem 500 lékáren, tedy zhruba každá čtvrtá. Seznam lékáren zapojených letos do antibiotického týdne, stejně jako dotazníky a další materiály jsou na webu komory www.lekarnici.cz.
Zdroj : ČTK

Ivan Netuka, vlivný manažer elitní pražské nemocnice IKEM, přišel o post zástupce ředitele. Skončil poté, co mu ve své koncepci nenašel místo nový šéf nemocnice Aleš Herman.
Ten po dohodě s ministrem Leošem Hegerem mimo jiné také zrušil funkci technického nebo personálního náměstka. V IKEM ale Netuka na rozdíl od bývalého ředitele Jana Malého neskončil.
„V současné době je zástupcem přednosty kardiocentra,“ řekla Aktuálně.cz mluvčí nemocnice Lucie Prachmanová. Jeho novým šéfem je tak uznávaný lékař Jan Pirk.
Milionáře z IKEM šetří policie
Aktuálně.cz při pátrání po majetkových poměrech ředitelů největších zdravotnických zařízení v Česku zjistilo, že Netuka vlastní majetek, který neodpovídá příjmům státních zaměstnanců.
Za posledních několik let nakoupil nemovitosti za více než 10 milionů korun a až na jednu výjimku vždy platil v hotovosti. Miliony investoval mimo jiné do dvou bytů v historickém centru Prahy. Kde na to vzal, nechtěl původně vysvětlit, poté ale přiznal, že si nemovitosti koupil díky rodinné restituci. Přesto se o něj začala zajímat protikorupční policie.
Končí i další manažeři
O křeslo přišel také technický ředitel Michal Breda.
Zdroj : Aktualne.cz

Kdyby nebylo v polovině volebního období, jeden by řekl, že si šéf soukromé vrchlabské nemocnice a senátor Vladimír Dryml už dělá volební kampaň. Včera o sobě totiž dal s halasem sobě vlastním opět vědět. Vydal prohlášení, že od ledna nebude léčit pacienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Málo platí.
„Soukromá Česko-německá horská nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí nebude od 1. ledna 2012 léčit pacienty VZP.
Důvodem je nedostatečná výše úhrady pojišťovny za léčení,“ prohlásil Dryml. Pojišťovna to v reakci označila jen za další Drymlův pokus se zviditelnit.
Dryml zároveň vyzval ke společnému postupu i další menší nemocnice. Ty to však striktně odmítly. Sice také nemají s VZP právě ideální vztahy, vypovědět smlouvu s klíčovým partnerem si však nemohou dovolit.
„Radikální cestou rozhodně problémy řešit nebudeme,“ řekl například ředitel trutnovské nemocnice Martin Limburský. A jak dodal, v případě potřeby nemocnice může ve Vrchlabí odmítnutým pojištěncům nabídnout své kapacity.
Pacienti z Podkrkonoší se tedy nemají čeho obávat, další nemocnice jsou i v sousedním Semilsku. Od ledna bude vrchlabská nemocnice podle Drymla klientům VZP poskytovat pouze nutnou a neodkladnou péči, za niž bude podle Drymla pojišťovně účtovat za každého pacienta samostatnou fakturou s dobou splatnosti 14 dní.
Pojištěnce VZP, kteří by se chtěli léčit ve vrchlabské nemocnici, Dryml vyzval k tomu, aby se do konce roku přehlásili k jiným zdravotním pojišťovnám. VZP v reakci na prohlášení uvedla, že nemocnice je hrazena podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví a má s pojišťovnou uzavřenou platnou smlouvu.
„Pokud ji nemocnice přestane dodržovat, učiní VZP kroky, které jí v případě porušení smlouvy zákon umožňuje,“ uvedl mluvčí VZP Jiří Rod. Pokud se vrchlabská nemocnice opět rozhodne, že nebude smluvním zařízením VZP, tak pojišťovna bez problémů zajistí péči pro své klienty jinde.
VZP podle Drymla nezajistila pro své pojištěnce dostatečnou úhradu za poskytnutou péči. Úhrada podle něj činí 40 haléřů za jeden bod, za což nemocnice prý léčit neumí. Úhrady pro pojištěnce VZP za rok 2011 hodlá nemocnice vymáhat přes soud. Dryml také tvrdí, že VZP nemocnici dluží několik milionů korun.
Vrchlabská nemocnice také podala podnět antimonopolnímu úřadu k prošetření údajné dohody pojišťoven o vypovídání rámcových smluv nemocnicím.
Zdroj: Regionalni denik

Zdravotní pojišťovny v rámci restrukturalizace a redukce lůžkového fondu vypoví do konce roku všem nemocnicím smlouvy, tak aby smlouvy zanikly do konce roku 2012. Jednání o nových smlouvách budou probíhat po celý příští rok. Proti tomuto postupu se ohradily především menší nemocnice, jejichž zástupci zvažují podání podnětu Antimonopolnímu úřadu.
Rušení smluv bylo včera stvrzeno ve společném memorandu ministerstva zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami. „Cílem je, aby se maximum péče poskytovalo v režimu ambulantní nebo jednodenní chirurgické péče,“ sdělil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák.
Z uspořených peněz, které by tento krok měl přinést, by nemocnice mohly financovat vyšší platy zdravotníků a náklady spojené s ekonomickou krizí.
Podle Horáka se na změně sítě lůžkových zařízení shodly všechny pojišťovny. Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček potvrdil, že zaměstnanecké pojišťovny se k tomuto kroku připojují, zřejmě už počátkem prosince začnou výpovědi smluv podávat. „Není záměr likvidovat péči či šikanovat nemocnice,“ zdůraznil Gajdáček.
Za ministerstvo zdravotnictví podepsal memorandum s pojišťovnami náměstek Nosek. V ČR bylo na konci loňského roku ve 189 nemocnicích 62.219 lůžek, z nich 52.590 akutních a 7398 ošetřovatelských.
Platit se bude jen za diagnózu
Příští rok se změní způsob plateb nemocnicím. Pojišťovny již nebudou platit fixně, ale pouze za diagnózu. To má nemocnice motivovat ke zkracování doby pobytu pacienta v nemocnici, tedy k efektivnímu léčení. Přesun části péče do ambulancí a systém jednodenní chirurgie má umožnit plánovanou redukci lůžkového fondu.
Síť nemocnic se změnou plateb upraví, protože pacienti budou chodit do nemocnic, kde se o ně dobře postarají. Zařízení, o která nebudou mít pacienti zájem, zaniknou nebo změní zaměření, třeba na následnou nebo dlouhodobou péči, kde lůžka chybějí.
Malé se bojí, velké jsou v klidu
Právě malé nemocnice mají z dohody mezi ministerstvem a zdravotními pojišťovnami největší obavy. Podle jejích zástupců by se mohlo jednat o zásah do hospodářské soutěže, který by měl posoudit Antimonopolní úřad.
Asociace velkých nemocnic tak kritická není. Záleží podle ní na tom, jakým způsobem pojišťovny nemocnice posoudí. Smluvní nejistoty v příštím roce, než se dočkají smlouvy nové, se nemocnice s proslulými centry neobávají.
AČMN: Nic se neušetří
Právník Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala soudí, že plánovanými opatřeními k úsporám nedojde. Podle Fialy nemocnice nejsou placeny podle počtu lůžek. Neušetří se prý ani rušením malých nemocnic, které péči poskytují levněji než ty velké.
Fiala připomněl, že ministerstvo řídí třetinu lůžkové kapacity, ve svých zařízeních může lůžka rušit i bez memoranda. Zřejmě tedy podle Fialy je cílem zrušit lůžka v regionech, tam ale jsou za nemocnice odpovědné kraje. „AČMN neodmítá objektivně nutnou a potřebnou restrukturalizaci nemocniční péče. Měla by se však dít na základě odpovídajících statistik a analýz,“ citovala Fialu ČTK.
Zdroj: ČTK

O více než půl miliardy korun převýšily v letošním prvním pololetí výnosy nemocnic jejich náklady. Celkové hospodaření nemocnic tak skončilo s kladným hospodářským výsledkem, ztrátu mělo 43 procent nemocnic, z nich téměř polovina do minus pěti milionů korun.
Uvádějí to statistici na svém webu. Zdravotnictví za rok spotřebuje 280 miliard korun.
Oproti prvnímu pololetí loňska zaznamenaly nemocnice letos zlepšení - loni s kladným hospodářským výsledkem skončilo 51 procent, letos 57 procent. Se záporným výsledkem loni bylo 49 procent nemocnic, letos 43 procent. Na hospodaření se projevilo to, že nemocnice dostaly po odborové akci Děkujeme, odcházíme od pojišťoven přidáno na platy. Zefektivnění přináší postupné rušení nadbytečných lůžek.
Celkové náklady nemocnic k 30. červnu byly 63,3 miliardy, celkové výnosy 63,8 miliardy korun. Pohledávky z obchodního styku dosáhly 15,2 miliardy, z toho dvě miliardy byly pohledávky po lhůtě splatnosti. Závazky přesáhly hodnotu pohledávek, rovnaly se 16,2 miliardy Kč, z nich 3,9 miliardy připadalo na závazky po lhůtě splatnosti.
Oproti stejnému období loňska stouply celkové náklady nemocnic jen o 1,5 procenta, zatímco v minulých letech rostly zhruba o sedm procent. Největší část tvořily tradičně mzdové náklady, meziročně stouply o čtyři procenta a jejich podíl na celkových nákladech stoupl ze 43,8 na 44,8 procenta.
Významnou složkou nákladů byly také náklady na léčiva a zdravotnické prostředky. Meziročně stouply náklady na léčiva o tři procenta, tvořily v pololetí 12,5 procenta celkových nákladů nemocnic. Náklady na zdravotnické prostředky ve srovnání s prvním pololetím loňska naopak klesly, o čtyři procenta, jejich podíl na celkových nákladech klesl na 13,4 procenta.
Celkové výnosy nemocnic dosáhly v pololetí 63,8 miliardy, proti stejnému období loňska stouply o dvě procenta. Příjmy od zdravotních pojišťoven vzrostly o tři procenta, tvořily tak 82,1 procenta celkových příjmů.
Zdroj: ČTK

V listopadu se správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dozví více o majitelích podezřelé firmy IZIP, audity odhalí o nějaké ty stamiliony více promrhaných prostředků, možná vyplují na povrch i nějaké nevypověditelné smlouvy. Pak nastoupí kupecké počty, zda je levnější celý podnik koupit, nebo se od něj zcela odstřihnout (případně koupit, a pak se od něj odstřihnout).
Jako by se ale kvůli jedné šikovné machinaci dvou europoslanců stále zapomínalo na dekádu nezodpovězenou otázku: Jak by vlastně mělo vypadat v Česku elektronické zdravotnictví? Kauza IZIP je dvojnásobným smrtelným hříchem politiků.
Ti totiž zkombinovali v celé Evropě viditelné neúspěchy s různými zdravotnickými elektronickými kartami. K tomu však ještě přidali bytostně českou hloupost, když nechali tajemného soukromníka s akciemi na doručitele zařídit si výkonný vysavač eráru. IZIP si na svých stránkách stěžuje na „nepříliš vstřícný postoj exekutivy“ a „neodůvodněnou politizaci“.
Bez házení klacků pod nohy by prý už dávno projekt přinášel úspory VZP. Pravda je však prozaičtější. IZIP dosud nedokázal nabídnout lékařům, pojišťovnám, ani pacientům smysluplný produkt. Ani nesmyslné finanční pobídky bílé pláště k elektronickým knížkám nepřivedly. V Česku tak vidíme podobný příběh jako například v sousedním Německu. Místo IZIP tam mají Gematik.
Náklady na tamní zkrachovalou elektronickou kartu se vyšplhaly na 1,7 miliardy eur. Minulý rok raději ministr zdravotnictví projekt pozastavil. A problémy se nevyhnuly ani rakouské obdobě e-card či francouzské Carte Vitale.
K tomu ale přičtěme český vynález vše svěřit soukromníkovi, byť zjevně jde o pionýrský projekt, v němž stát potřebuje plnou kontrolu. V zahraničí může ministr či vláda systém zastavit, v Česku však po stamilionech pro soukromníka řešíme případné arbitráže a práva k duševnímu vlastnictví.
Celosvětové opojení z takzvaného eHealth byznysu zjevně opadá. Vedle států si na něm vylámali zuby i mnozí soukromníci. V červnu tak třeba zkrachoval projekt Google Health, který kromě medicínských záznamů lákal třeba i na plánování životosprávy. Prostě nesehnal dost klientů, ani spolupracujících amerických pojišťoven.
Krach elektronických zdravotnických knížek v Česku tak stát postavil před rozhodnutí, kudy vlastně dál. Nechat doktory dál papírovat a posílat pacienty s žádankou ke specialistovi? Nebo vybudovat zcela státní systém elektronických knížek přístupný pro všechny pojišťovny? Nebo vše nechat na chystané zostřené soutěži o pacienta mezi pojišťovnami?
Odpověď na tyto zásadní otázky je za víc, než za ony dvě miliardy promrhané v IZIP.
Zdroj: E15

Budoucnost kritizovaného projektu elektronických zdravotních knížek IZIP visí na vlásku. Většina politiků se na pondělním zasedání orgánů VZP přikláněla k jeho zastavení.
Tuto variantu poprvé připustil i šéf pojišťovny Pavel Horák. Ten se dostal pod velký tlak. Kritizovali ho zejména vládní poslanci TOP 09 a ODS.
„Máme-li s někým jednat o další spolupráci, musíme přesně vědět, s kým jednáme,“ kritizoval šéf správní rady Marek Šnajdr (ODS) to, že vlastník 49procentního podílu v projektu, do kterého VZP vložila již téměř dvě miliardy korun, je neznámý a advokát, který ho zastupuje, jeho jméno odtajnit nechce. Podle Šnajdra si radní pojišťovny vyžádali veškeré materiály a dokumenty k tomu, aby mohli na konci listopadu rozhodnout, co s projektem bude dál.
Čtyři varianty pro IZIP
Zvolit budou muset nejspíše jednu z možností, kterou jim Horák nastínil v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
„Jednou variantou je převzetí projektu do správy VZP, ať už odkupem akcií nebo smluvních vztahů a zaměstnanců. Na druhém pólu je rozhodnutí, že se VZP již nebude tohoto projektu účastnit,“ řekl Horák.
V materiálu se uvádí, že další možností je také upuštění od plánu majetkové účasti ve firmě. VZP by tak vrátila akcie a jedinou vazbou pojišťovny na IZIP by byly platné smlouvy. Poslední možností je realizace projektu s lékařskou komorou nebo dalšími pojišťovnami.
Koalice soukromých lékařů, která sdružuje dvacet tisíc doktorů, však v pondělí rozeslala prohlášení, v němž uvádí, že systém elektronických zdravotních knížek již nebude dále podporovat.
„V současné podobě ho nepovažují za přínos pro pacienty ani pro lékaře,“ zdůvodnil za Koalici soukromých lékařů Zorjan Jojko.
Zdroje Aktuálně.cz ze správní rady VZP říkají, že pokud nebudou doktoři do elektronických knížek zapisovat, nemá tak cenu do projektu dále investovat.
„Proč budeme držet při životě něco, co nikdo nechce,“ řekl například jeden z poslanců.
Šéf VZP chtěl více času
Definitivní rozhodnutí má ale padnout až 21. listopadu.
Tedy dva dny předtím, než vyprší termín na vyzvednutí akcií IZIP. Ty jsou v současné době v advokátní úschovně.
Zdroj: Aktualne.cz

Prezentace výsledků projektu „Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace“.
Cílem projektu je zásadní kultivace stávajícího seznamu zdravotních výkonů (SZV), vytvoření nezávislého softwarového prostředí pro komplexní řešení agendy dalších změn a úprav SZV (včetně elektronického formuláře a statistického a expertního modulu pro vyhodnocování změn) a vytvoření softwarového prostředí pro modelaci dopadů navrhovaných změn, včetně nové moderní standardizované databáze SZV. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj - Integrovaný operační program Oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví – Výzva č. 3.
Přílohy: prezentace
Prezentace ke stažení

Dne 17. září 2010 se uskutečnila první tisková konference k projektu „Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace“.
Kromě společnosti Janiga Labs, s.r.o., která jako vítěz veřejné obchodní soutěže projekt realizuje, se zúčastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Svazu zdravotních pojišťoven a příležitost diskutovat dostali i zástupci tisku.
Cílem projektu je zásadní kultivace stávajícího seznamu zdravotních výkonů (SZV), vytvoření nezávislého softwarového prostředí pro komplexní řešení agendy dalších změn a úprav SZV (včetně elektronického formuláře a statistického a expertního modulu pro vyhodnocování změn) a vytvoření softwarového prostředí pro modelaci dopadů navrhovaných změn, včetně nové moderní standardizované databáze SZV.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj - Integrovaný operační program Oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví – Výzva č. 3.
Přílohy: tisková zpráva, prezentace z tiskové konference
Tisková zpráva Prezentace z tiskové konference

Společnost Janiga Labs vyvinula ve spolupráci s vedoucími lékaři PET centra Nemocnice na Homolce originální aplikaci na archivaci, zobrazování a sdílení obrazových dat. Integrován s ostatními nemocničními subsystémy.
Systém disponuje rozhraním pro vzdálený přístup k datům a jejich zobrazování pomocí speciálního prohlížeče. Podporuje zobrazování jak obrazových tak i neobrazových částí pacientské dokumentace a efektivně tak umožňuje telemedicínu.

Výtěžek z prodeje letošních obrázků putuje na konto mladého jazzového muzikanta, Ondřeje Pivce, který bude použit na úhradu studií na newyorské hudební škole: New School for Jazz and Contemporary Music, obor B.F.A. for Jazz Performance.
link na stránky Vernisáže obrazů